Europoslanci chtějí tvrdší postup vůči Rusku, sepsali výzvu Evropské radě a Komisi
Nerozhodná, opožděná nebo málo razantní. Tak charakterizují europoslanci reakci Evropské unie na dění na východě Ukrajiny. Poslanci také vyzývají Evropskou radu a Evropskou komisi, aby vedly s Ruskem jednání a prosazovaly postup podle mírového plánu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka.
„Bohužel jsem to už předem předvídala,“ konstatovala chorvatská konzervativní poslankyně Ruža Tomašičová.
Podle ní kvůli partikulárním zájmům nepodnikla Evropská unie vůči Rusku tvrdší kroky a není sama, kdo v Evropském parlamentu přístup vrcholných představitelů EU kritizuje.
O postoji Evropy k Rusku a konfliktu na Ukrajině mluvil s europoslanci redaktor Pavel Novák
Se zkušeností diplomata se na věci dívá slovenský poslanec Eduard Kukan. Ten upozornil třeba na to, že se Evropa stále nezbavila své Achillovy paty, tedy značné energetické závislosti na Rusku.
„Vztahy s Ukrajinou, ale i s dalšími východními partnery, jsou částečně navázané na vztahy s Ruskem. Tady musíme být jednotní. Mrzí mě, že pokud se jedná o energetickou bezpečnost, Evropa zatím jednotně postupovat nedokáže. Svojí nejednotností dáváme Rusku příležitost používat energetiku jako politickou zbraň. Takový postup je pro celou Evropu z dlouhodobého hlediska nebezpečný,“ poznamenal Kukan.
Štětina: Západní státy nechápou, co se tam odehrává
Mnohem tvrdší postup Bruselu doporučuje i český europoslanec Jaromír Štětina (za TOP 09).
„Zvýšit tlak na Rusko a skutečně už začít uplatňovat sankce. Zatím se o sankcích několik měsíců jen mluví, Rusko je stále agresivnější a agresivnější, a nikdo nemá odvahu označit pravého viníka konfliktu. Myslím si, že je potřeba zcela jasně bouchnout pěstí do stolu a říci, že to, co se tam odehrává, je porušení mezinárodního práva a že Rusko se dopouští válečných zločinů,“ uvedl Štětina.
Liknavost některých jižních a západních států, co se prosazování razantnějšího postupu vůči Moskvě týká, si Štětina vysvětluje krátkou historickou pamětí politiků na Západě.
„Ty staré země Evropské unie úplně postrádají historickou zkušenost, kterou máme my, nové země Evropské unie a země bývalého sovětského bloku. Oni prostě nechápou, co se tam odehrává,“ dodal Štětina.
Evropský parlament žádné sankce sám zavést nemůže. Jednotlivé politické frakce však v parlamentu alespoň připravily výzvy Evropské radě a Evropské komisi, aby s neutěšenou situací na Ukrajině a postojem Ruska k ní začaly něco dělat.
„Tady musí jednat Evropská komise. A já Catherine Ashtonové velmi vyčítám, že tu situaci podcenila,“ uvedl na adresu šéfky unijní diplomacie další český europoslanec Miroslav Poche (ČSSD).
Podle něj Evropská unie loni na podzim, kdy se začal konflikt na Ukrajině rozvíjet, zaspala.
„Myslím si, že je opravdu potřeba s Ruskem jednat velmi intenzivně, nejenom formou deklarací, ale tvrdých diplomatických jednání. A nejenom k Ukrajině, ale i k Moldávii a Gruzii,“ poznamenal Poche.
Takovou změnu by mohla přinést třeba změna v čele unijní diplomacie, k níž dojde za několik měsíců, až začne pracovat nová Evropská komise.
Hlasy poslanců však mohou už dřív vyslyšet lídři zemí evropské osmadvacítky. Ti se ostatně chystají uvalit na Moskvu další sankce.
