Deset procent obyvatel Prahy 14 tvoří cizinci. Radnice je aktivně zapojuje do společnosti
Praha 14 patří mezi jednu z městských částí, kde žije největší počet cizinců ze třetích zemí. Tamější radnice je zároveň jednou z prvních, která je začala aktivně zapojovat do české společnosti. Terénní pracovníci se snaží odbourat komunikační bariéry, nabízí sociální poradenství a děti cizinců mohou ve školách chodit na kurzy češtiny. Do vzdělávacího programu se zapojilo všech pět základních škol na Černém Mostě.
Anička a Tomáš mají normální česká jména. Narodili se v Čechách a česky mluví skoro jako každé dítě v deseti letech. Jejich obličej ale prozrazuje, že jejich národnost česká není. Jsou to Vietnamci. Do jazykového kurzu s nimi chodí ještě Ukrajinci Ulča a Žeňa. Češtinu mohou slyšet pouze ve škole, doma mluví rodným jazykem svých rodičů.
O integraci cizinců na pražském Černém Mostě natáčela redaktorka Anna Königsmarková
„My mluvíme smíšeně. Mamka i taťka tomu rozumí. My třeba říkáme jedno slovo česky a jedno ukrajinsky,“ říká ukrajinská dívka.
„My mluvíme jenom vietnamsky. Táta umí česky víc než máma. Do jazykového kurzu nechodíme, máme obchod a nemáme čas,“ prozrazuje zase vietnamská dívka.
„Některé děti umí česky lépe než jejich rodiče. Když jsou pak třídní schůzky, tak sedí s rodiči v lavici a překládají. Někteří rodiče češtinu nepřijali, stále mluví svým mateřským jazykem,“ říká vedoucí kurzu a zároveň učitelka na Základní škole Generála Janouška.
Cizinci běžným jevem
Mezi více než 600 žáky je 64 cizinců, nejčastěji z Ukrajiny, Ruska, Kazachstánu nebo Vietnamu. Jazykový program funguje na škole třetím rokem a cizinci jsou pro ostatní české děti úplně běžný jev.
„Na naší škole to berou tak, že je to normální, že sem patří. Integrují se úplně v pohodě. Naopak jim naše děti strašně pomáhají,“ potvrzuje učitelka.
V kurzu se procvičuje především slovní zásoba, gramatika a také psaní. Vzdělávací projekt finančně podporuje ministerstvo vnitra. Na dotaci, která se pohybuje okolo milionu korun ročně, se 10 procenty podílí městská část. Program má podle ředitele sociálního odboru Davida Beňáka u škol úspěch:
„Za čtyři roky se nám z toho podařilo udělat standard, i když ministerstvo vnitra je kritizováno za to, že poskytuje dotaci pozdě. Někdy se stávalo, že se dávaly žádosti v dubnu nebo květnu. Školy byly ochotné realizovat projekty, aniž by dostaly jedinou korunu. Tohle se nám podařilo.“
A pozitivní efekt to má i na děti. Do soutěže s názvem ‚Co se mi na mé škole nejvíc líbí‘ poslali dva deváťáci video o integraci cizinců.
