Na Frýdlantsku nechtějí polské větrné elektrárny
Výhled z okna se pro stovky lidí v severočeských obcích na Frýdlantsku do několika let změní. Místo kopcovité zalesněné krajiny budou každý den vyhlížet na desítky řad stometrových věží s mohutný vrtulemi.
Na polské straně blízko českých hranic vyroste pásmo zhruba padesáti větrných elektráren. Zatímco Poláci považují svoji větrnou farmu za dobrou investici, české obce jsou proti. Nelíbí se jim, že se promění ráz krajiny.
Na konci obce Višňová jsou nyní na horizontu zalesněné výsypky dolu na polské straně. Na vrcholech těchto hald by do několika let měl vyrůst park s více než 50 větrnými elektrárnami. Přímo z oken by tak obyvatelé Višňové viděli obří vrtule.
„Nám se prostě nelíbí to množství, které má být na haldách postaveno,“ říká starostka Višňové Vladimíra Erbanová. Proti rozhodnutí polského investora prý Češi nic nezmůžou. Starostům pohraničních obcí a vedení Libereckého kraje se může jedině podařit přesvědčit Poláky, aby projekt větrné farmy pozměnili. Tedy aby postavili méně elektráren a umístili je dále od hranice.
„Poláci a Češi mají trochu jinou filozofii, co se týká využití. Oni celou oblast výběžku berou jako industriální zónu, kdežto my celý ten Frýdlantský výběžek chápeme jako hospodářsky slabou oblast, kde je 18 obcí, ve kterých žije 25 tisíc obyvatel, a chceme ji podporovat z hlediska cestovního ruchu,“ vysvětluje náměstek libereckého hejtmana Vít Příkaský.
„Je to, jak jsem pochopil, na bázi dobrých sousedských vztahů, protože ona se ta karta může otočit. A potom, když podobný záměr budeme mít my, tak řízení bude z druhé strany,“ dodává.
I Češi totiž už několik let plánují na svém území u hranic menší větrné parky. První má být v okolí Václavic u Hrádku nad Nisou. Ten druhý vyroste u osady Andělka, která spadá pod nedalekou obec Višňová. Místní starousedlíci i chalupáři už proti vrtulím sepsali petici.
„Už při prvním jednání jsem byl proti tomu. Zkazí to vzhled,“ říká jeden z nich.
Obec Višňová, která o českém větrném parku rozhoduje, je paradoxně jednou z těch, které nejvíce kritizují polské záměry s elektrárnami. Jak nakonec dopadne česko-polský spor, ukáží až následující měsíce při vyjednávání.
Poláci připouštějí rekreační využití oblasti
Polská strana argumentuje, že Čechům už vyšla vstříc a to když z původního záměru téměř stovky větrných věží snížila jejich počet na konečných 52 větrníků.
„Další výhodou v budoucnu může být využití celé haldy i pro místní obyvatele. Klidně tam můžou být cyklostezky, svah pro lyžování nebo sáňkování. Je velká šance, že se celý nevyužitý terén jednou zkulturní,“ vypočítává Grzegorz Moška, zástupce ředitele větrné elektrárny Turów za polské investory další plány na úpravy místní oblasti.
Česko zatím v Evropě nepatří ve výrobě elektrické energie z větrných elektráren k žádné špičce. Vítr jako energii nejvíce využívají Dánové, Španělé, Portugalci nebo Němci.
Tématu se věnuje dnešní Speciál Martina Veselovského. Od 17 hodin v přímém přenosu na Radiožurnálu a ve videopřenosu na našem webu zpravy.rozhlas.cz
Zvětšit mapu
