Obce těžko shání peníze na fond oprav čističek. Bojí se proto sankcí
Majitelé čističek odpadních vod musejí zřídit speciální fond a pravidelně do něj ukládat peníze. Ty pak použijí na budoucí modernizaci nebo na opravu v případě havárie. Malé obce, které sotva zvládají platit jejich běžný provoz, teď řeší, kde peníze do povinného fondu oprav vezmou. Když čističky budovaly, s těmito náklady totiž nepočítaly.
„Touto malou trubkou, to je nátok veškeré odpadní vody z obce,“ ukazuje starosta Tisové u Vysokého Mýta Vojtěch Eliáš z KDU-ČSL. Nová čistička společně s kanalizací stála přes 40 milionů korun. A právě z této částky se vypočítává, kolik peněz musí obec dát stranou do fondu oprav.
„Do fondy obnovy a oprav by se měla dávat kvóta daná přímo ministerstvem zemědělství, která činí 1,5 až 2 procenta. V našem případě to vychází asi na 650 až 850 tisíc korun ročně, které nedokážeme v žádném případě našetřit,“ upřesňuje Eliáš.
O problémy, které by mohly mít obce s fondem na čističky, se zajímal redaktor Martin Karlík
Nyní stojí provoz kanalizace ročně 250 tisíc korun. Na stočném se vybere 240 až 250 tisíc. Při rozpočtu 5 milionů korun, obec peníze do fondu oprav nemá. „Je tu určitá obava, zda nebudeme za toto penalizováni.“
Čeperka na Pardubicku fond teprve připravuje. Opatření ale bude znamenat vyšší stočné, které je teď 25 korun za metr krychlový.
„Nebude to skokové, aby to bylo pro občany likvidující. Stočné se zdvihne o korun, o dvě. To je maximum. Zbytek bude opět hradit obec,“ říká starosta obce Jaroslav Bačina z ODS.
Ročně půjde o statisíce korun, které budou v třináctimilionovém rozpočtu Čeperky chybět. Zřízení fondu ale nařizuje zákon.
„Stejně jako ostatní zákonné povinnosti jsou u namátkově vybraných vlastníků ministerstvem kontrolovány průběžně,“ říká Jan Žáček z ministerstva zemědělství. To zatím za neplnění této povinnosti žádné obci sankci neuložilo.
