Popularita myslivosti roste, spolky prý někdy musí zájemce odmítat
Zájemců o myslivost je prý v poslední době hodně. Myslivecké spolky je někdy musí dokonce odmítat. Zkoušky jsou přitom náročné. A ani po nich není jisté, že adepta myslivosti nějaký spolek přijme.
„Když se někdo rozhodne, že se stane myslivcem, cesta před ním je relativně dlouhá a je na něm, jak daleko chce ve svém vzdělávání jít,“ říká docent Vladimír Hanzal z lesnické a dřevařské fakulty ČZU. Učebnic je podle něj celá řada a neustále vycházejí další.
Jednatel okresního mysliveckého spolku České Budějovice Pavel Pletka upozorňuje, že mysliveckých povinností je hodně. „To střílení je úplně až na posledním místě. Především ale, aby se někdo stal myslivcem, musí udělat zkoušky, které nejsou tak jednoduché,“ připomíná.
Příprava na myslivecké zkoušky zabere nejméně rok a budoucí myslivec musí nastudovat 7 různých oborů. Patří tam třeba dějiny lovectví a myslivosti, myslivecká etika, právní předpisy o myslivosti, o zbraních a střelivu, o ochraně přírody a krajiny. Adepti se ale musí hlavně učit, jak se postarat o zvěř.
Dříve byla myslivost výhradně mužská záležitost, teď se hlásí stále více žen. „Mně se to líbí, protože v mnoha případech - a vidím to jak tady v Českých Budějovicích, tak i třeba v Praze – ženy jsou daleko zapálenější do myslivosti,“ chválí si docent Hanzal.
„Ale není to jen myslivost. Třeba na kynologické akci loveckých nebo i služebních psů je to samá dáma. Nevím, kde ti chlapi jsou, kam zmizel ten náš dorost. Sedí u počítačů nebo co,“ poznamenává.
I když adept zdárně složí myslivecké zkoušky, není jednoduché stát se členem nějakého spolku. Zájemců je prý nadbytek.