Práce v Rakousku má nejen finanční, ale i sociální výhody, říká dělník
Přesně před rokem se pro Čechy bez omezení otevřel pracovní trh v Německu a Rakousku. Uvítali to především lidé žijící v blízkosti hranic. Mnohým to zásadně změnilo život. Šanci využil i Jan Hazuka z Českých Budějovic, který pracuje v Rakousku.
„Eins, zwei, drei – to je všechno, co jsem uměl z němčiny, když jsem se hlásil do Rakouska na práci,“ říká o svém startu Jan Hazuka.
Neznalost německého jazyka nemusí vždy znamenat nepřekonatelnou překážku při hledání zaměstnání u našich rakouských a německých sousedů. Jan Hazuka z Českých Budějovic si minulý rok našel práci v Bad Leonfeldenu. Pomohla mu při tom náhoda.
„Doslechl jsem se od kamaráda, který už dělal blízko za hranicemi u firmy s masnou výrobou, že by byla možnost se tam dostat. Takže jsem neváhal, vzal jsem kamaráda, který uměl německy, a jel jsem tam dát žádost,“ říká Jan Hazuka.
Jakou zkušenost má s přeshraniční prací dělník Jan Hazuka, zjišťovala reportérka ČRo Jitka Cibulová-Vokatá
Hned druhý den se mu zaměstnavatel ozval s dotazem, zda může okamžitě nastoupit. Jan Hazuka souhlasil.
„Ze začátku byla práce úplně nejjednodušší. Není třeba moc komunikace. Jenom dělat, dělat a dělat,“ dodává Jan Hazuka.
Rakouský potravinářský závod Hochreiter zaměstnává celkem 250 lidí, z toho 220 Čechů a Slováků. V Bad Leonfeldenu, vzdáleném od hranic pouhých pět kilometrů, pracují Češi také v místních lázních a je možné je najít často i v hotelích či restauracích. Důvodem jsou lepší pracovní podmínky. Rozdíl pocítil i Jan Hazuka.
Přídavky na děti, stravování či důchod, to jsou sociální výhody
„Tady jsem dělal ze 12 tisíc měsíčně a tady dělám za 30 tisíc čistého měsíčně plus spoustu výhod a sociálního zabezpečení. Přídavky na děti jsou tam rozhodně lepší než tady - jsou od 150 do 200 eur na jedno dítě za měsíc. Tam se o vás starají, tady na vás kašlou,“ shrnuje Jan Hazuka.
Jan Hazuka má v práci zadarmo též snídaně či obědy. Výhodou je bezesporu také důchod, do kterého by si přál u svého zaměstnavatele vydržet.
„Určitě nedávají vůbec najevo, že jsou někde výš než my. Mají to i zakotvené ve smlouvě, že se k vám musejí chovat férově a nesmějí dávat najevo, že by vámi měli opovrhovat,“ popisuje vztahy na pracovišti Jan Hazuka.
Rok po otevření pracovních trhů: Češi se za prácí do Rakouska a Německa nehrnou
Číst článek
Tato práce ale má přece jenom některá úskalí. Je fyzicky i časově náročná.
„Začínám dělat ve čtyři, takže vstávám většinou ve dvě, abych měl hodinu na přípravu a hodinu na cestu. Zima, léto, sníh – jezdí se furt,“ říká s úsměvem Jan Hazuka.
I přestože práce v zahraničí není pro Jana Hazuku žádný med, neměnil by. Otevření pracovního trhu v Rakousku mu výrazně zlepšilo životní úroveň a jeho vyhlídky do budoucna.
Zvětšit mapu
