Prameny na Chebsku budou s dluhy bojovat ještě léta, místní by i tak neměnili
Prameny na Chebsku stále patří mezi nejvíce zadlužené obce České republiky. Dluhy dosahují až ke stovce milionů, situace by se ale mohla změnit. Nové zastupitelstvo, které si lidé na sedmý pokus zvolili v dubnových volbách, začíná sklízet první úspěchy. Někteří věřitelé alespoň část úroků z dluhů obci odpustí. Náprava i tak bude trvat hodně dlouho.
„Bydlím tady 49 let, žije se nám dobře. Musíme si pro všechno dojet do Mariánek, autobus nás stojí 60 korun, ale co můžeme dělat,“ říká paní Anna, která zrovna přijela od lékaře z 15 kilometrů vzdálených Mariánských Lázní.
A co lidem v obci nejvíce chybí? Jednoduchá odpověď: obchod.
„Základní věci tady měl a nemuselo se pro všechno do Mariánek. Lidem to ale ani moc nevadí, každý má auto a jezdí do práce, tak si tam i nakoupí. Tady si obchodník moc nevydělal, těch pár důchodců tady je málo,“ vysvětluje obyvatelka Pramenů
Jak se žije lidem v nejzadluženější české obce, zjišťovala reportérka Andrea Strohmaierová
Obec patřila v minulosti mezi vyhledávané turistické cíle, teď ji spíše lidé vyhledávají spíš kvůli zvědavosti, jakpak to tady asi vypadá. Jsme jako každá jiná obec, uzavírá rozhovor paní Anna. „Vesnice nevypadá nejhůř, jsou horší vesnice. Každý se o své baráky stará.“
Autobus zpátky do Mariánských Lázní odjíždí za několik minut a zřejmě bude prázdný, což je tady v Pramenech dost časté. Potvrzuje to řidič Mojmír Manych, který linku Mariánské Lázně - Prameny jezdí čtyřikrát za den. „Teď jedu úplně prázdný zpátky a večer taky, protože není odpoledne spojení.“
Nakonec ale autobus prázdný nepojede, blíží se paní Alena. V Pramenech žije 24 let a kromě obchodu ji také prakticky nic nechybí a smutek rozhodně nepřipadá v úvahu.
„Tady mám vedle vnoučata a dcery jezdí z Německa, jinak jsem v důchodu, tak jsem doma. Máme pejsky,“ popisuje.
Jak dlouho se Prameny budu potýkat s dluhy a kdy obec opět začne rozkvétat, na to je v tuto chvíli těžké odpovědět. Co je ale pro místní nejdůležitější, to jednoduše shrnul pan Petr: „Máme to tady rádi a nikomu se odsaď nechce.“
Zvětšit mapu