Primátoři velkých měst se sešli s premiérem
Hospodářská krize stále více doléhá na obecní rozpočty. Rozpočtové schodky se prohlubují, protože daňové příjmy letos klesají o 15 procent. Daně přitom tvoří přes 55 procent celkových příjmů obcí.
I kvůli tomu se s premiérem Fischerem sešli pražský primátor Pavel Bém, primátor Brna Roman Onderka, primátor Ostravy Petr Kajnar a primátor Plzně Pavel Rödl. Velkých měst se totiž pokles příjmů týká nejvýrazněji.
Podle ministerstva financí jsou totiž v letošním roce zdrojem příjmů obcí z pětapadesáti procent daně, především z příjmů právnických a fyzických osob a také část daně z přidané hodnoty. Jenom příjem z DPH k prvním listopadovým dnům klesl v meziročním srovnání o 3 miliardy. Dosud přitom vykazoval růst.
Brněnský primátor Roman Onderka mluvil na Rádiu Česko o schůzce zástupců velkých měst s premiérem.
Letos tak přišla města vlivem krize o 15 procent daňových příjmů, příští rok to může být ještě horší, očekává se až dvacetiprocentní výpadek.
Podle ministerstva financí budou obce a města letos hospodařit s největším schodkem za posledních devět let ve výši 14, 7 miliardy korun. Ještě loni jim přitom v obecních pokladnách 15, 6 miliardy zbylo.
Čím víc lidí, tím víc peněz
Na to, kolik peněz plyne do městské poklady, má vliv ještě několik dalších faktorů. Především počet obyvatel obce, tedy těch lidí, kteří jsou v obci přihlášeni k trvalému pobytu. Čím více lidí, tím víc peněz ze státního rozpočtu.
Podobně se projevuje rozloha - čím větší obec, tím více peněz. Obec také může obecní vyhláškou zvyšovat nebo snižovat koeficient u daně z nemovitosti.
Oldřich Vlasák, předseda Svazu měst a obcí ČR, ale jednorázové zvýšení sazeb, které se v některých obcích kvůli místnímu koeficientu znenadání změnilo na šesti či desetinásobek, označil za nesystémové řešení.
Premiér městům ustoupil
"Vítám, že si je pan premiér vědom situace největších obcí v zemi, představujících 25 procent obyvatel České republiky a 45 procent hospodářského výkonu," sdělil po jednání Rádiu Česko brněnský primátor Roman Onderka.
Největší problém velkých měst, o kterém se na schůzce diskutovalo, bylo rozpočtové určení daní. Ze strany menších obcí je totiž na úpravu jejich přerozdělování vyvíjen stále větší tlak.
Podle zástupců velkých měst by to ale znamenalo velký zásah do jejich rozpočtů.
"Dohodli jsme se na tom, že měnit přerozdělování v období hospodářské krize by bylo špatné. Pokud k tomu v budoucnu dojde, nesmí u toho chybět zástupci velkých měst a změna by měla probíhat v souladu s daňovou reformou," komentoval výsledky schůzky brněnský primátor.
Brno přijde o miliardu
Podle Onderky jen brněnská kasa přijde v důsledku krize letos o 750 miliónů korun, v příštím roce se rozpočtový výpadek odhaduje až na miliardu.
"Ve městech si nemůžeme dovolit ten přepych, který si může dovolit vláda, potažmo poslanecká sněmovna, tedy schodkový rozpočet. Máme vyrovnané rozpočty. Pokud máme méně peněz, musíme najít rezervy. To znamená šetřit, ubírat tam, kde je to potřeba, zastavovat některé investiční akce, případně snižovat dotace na příspěvkové organizace. Dotkne se to všech," upozorňuje primátor Onderka.
I přes velký výpadek v rozpočtu si ale velká města neodpustí některé sporné investice, v případě Brna je to přesun nádraží.
