Santiniho schodiště v klášteře v Plasích prochází rekonstrukcí, kvůli velké zátěži pokleslo
Unikátní samonosné Santiniho schodiště v konventu kláštera v Plasích prochází opravou. Pro památkáře i restaurátory je to trochu oříšek. Schodiště je jednou ze stavebně nejsložitějších součástí kláštera, nemá trn, do kterého by se schody zaklesly a uprostřed chybí zeď. Opticky doslova vlaje ve vzduchu. O záchranu schodiště se památkáři snaží už od roku 1999, až teď ale nastala hlavní fáze rekonstrukce.
Český barokní architekt italského původu Jan Blažej Santini Aichel patřil mezi geniální stavitele. Vymyslel a začátkem 18. století postavil schodiště, které je unikátní hned z několika důvodů.
„Je to vlastně masivní a obrovsky těžké schodiště, které Santini vyřešil tak, že ho zavěsil trochu do vzduchu. A takovou jeho samonosnou funkcí je to, že ve schodištním rizalitu je velká šachta, kterou proudí teplý vzduch do budovy a ta se může prohřívat. Zároveň je na schodišti obrovský tlak několika tun, které váží to okrasné zábradlí a které plní estetickou funkci,“ popisuje kastelán Pavel Duchoň.
Klášter v Plasích na severním Plzeňsku pracuje na opravě unikátního Santiniho schodiště. Byla se tam podívat také redaktorka Jana Kosová.
„Dole unikum toho je, že je to celé ještě nad vodou, nad vodním systémem, který tady v konventu je. Takže schodiště se ještě musí vyrovnávat s odparem vody a s tím, že pod schodištěm se vzduch pohybuje jinak, než jsme zvyklí,“ doplňuje.
Ten, kdo plaský klášter nezná, si možná říká, co dělá pod schodištěm voda. Vysvětlení je jednoduché - na vodě stojí celý konvent, respektive na více než pěti tisících dubových kůlech do vody ponořených.
Kůly měly za úkol zpevnit základy stavby na bažinaté půdě. A ve vodě jsou proto, aby nezačaly hnít. Ovšem restaurátoři, kteří pracují na schodišti, si kvůli tomu museli lámat hlavu s tím, jak postavit lešení.
„Lešení musí být rozepřeno nad vodní systém, který je pod budovou konventu a kdekterému se ale zároveň musí zachovat přístup, protože 4krát denně se musí měřit výška hladiny, teplota, kvalita vody. Abychom dokázali reagovat na nějaký výkyv vodního systému,“ vysvětluje kastelán.
„Takže restaurátoři, kteří pracují přímo nad kamenem, kde Santini nechal nápis, že bez vody se stavba zřítí, se musí vyrovnat s vlhkostí, s nestabilním podložím, s odparem vody nahoru. To samozřejmě ztěžuje práci a musí to být opravdu odborníci, aby to mohlo potom fungovat,“ upozorňuje.
Velká zátěž
Podle kastelána Pavla Duchoně dubové schodiště trápí hlavně velká zátěž, kvůli které pokleslo. Santini ho stavěl pro zhruba 60 mnichů a netušil, že jednou po něm projde 20 tisíc lidí za jednu turistickou sezónu.
„Je vlastně potřeba udělat spoustu dílčích prací, které zahrnují kromě vyheverování schodiště, jeho vyklínování, dodání podhledů, namontování vzdušného systému větracího. Zahrnují také práce, které nejsou přímo na schodišti, ale v jeho bezprostředním okolí,“ vysvětluje.
Celkem jde o opravy za více než jeden milion korun. Hotové by měly do dubna, tedy před další návštěvnickou sezónou. Tím ale starost o schodiště nekončí, v srpnu, až se konvent prohřeje, začne jeho dvouleté intenzivní sledování a měření, které ukáže, jestli se schodiště nehýbe, nevlhne nebo neplesniví.
Toto schodiště ale není jediným samonosným schodištěm v plaském klášteře. V konventu Santini vytvořil celkem čtyři. Všechna, kromě toho, že jsou krásná, fungují jako šachty pro napouštění teplého vzduchu.
