Dodávají české firmy Rusku stroje k výrobě zbraní? ‚Neidentifikovali jsme žádné náznaky,‘ říká Lipavský
Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) nemá Česko žádné náznaky, které by potvrzovaly, že české firmy dodávají Rusku obráběcí stroje určené k výrobě zbraní. Šéf české diplomacie to uvedl v reakci na dotazy iROZHLAS.cz. Vycházel přitom podle svých slov z informací získaných od ukrajinské strany. Před tím, že některé firmy včetně českých tyto stroje do Ruska stále dodávají, varoval minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
„Na základě informací získaných od ukrajinské strany jsme neidentifikovali žádné náznaky, které by potvrzovaly, že skutečně došlo k proliferaci daných položek do Ruska,“ uvedl pro iROZHLAS.cz ministr Jan Lipavský (nestr.).
Zelenskyj varoval před firmami, které Rusku dodávají stroje k výrobě zbraní. Osm z nich je z Česka
Číst článek
Podle Lipavského jde spíše o poptávky či objednávky z ruské strany. „Zároveň platí, že uzavřená diplomatická jednání resort nekomentuje,“ dodal.
Proliferací je míněno šíření zboží, které může mít vedle civilního potenciálně i vojenské využití. Mezi takové zboží dvojího použití patří právě obráběcí stroje, ale i chemické látky nebo software s umělou inteligencí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý víkend řekl novinářům, že některé firmy včetně osmi českých a třinácti německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. „Ruská federace dostává obráběcí stroje z určitých zemí, které používá k výrobě zbraní,“ uvedl. Jména firem neuvedl, ačkoliv je podle svých slov zná, vyzval ale k sankcím vůči těmto společnostem.
Svoji výzvu pak zopakoval znovu ve čtvrtek, když promluvil prostřednictvím videokonference k prezidentům a premiérům členských zemí Evropské unie, kteří se sešli v Bruselu. Video následně zveřejnil na sociální síti X.
Protiruské sankce
České úřady na to okamžitě reagovaly tak, že podezření prověří. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) uvedl, že v případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, přijme vůči nim odpovídající opatření.
Navzdory sankcím Rusko masivně rozšiřuje klíčový závod na výrobu raket a ‚chystá se na dlouhou válku‘
Číst článek
„S ohledem na nastavení sankční politiky a náš jasný postoj ale můžeme s mírou pravděpodobnosti hraničící s jistotou konstatovat, že z Česka do Ruska nejsou napřímo vyváženy žádné sankcionované výrobky,“ uvedl ale zároveň Vlček.
Západ po ruské invazi na Ukrajinu, která začala v únoru 2022, uvalil na Rusko řadu sankcí, které mají mimo jiné zabránit dodávkám vybavení a technologií pro vojenský průmysl. Moskvě se však částečně podařilo tyto sankce obejít přes třetí země.
V polovině června Evropská komise v rámci osmnáctého balíčku sankcí proti Rusku navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream. Evropská unie tím chce podle šéfky unijní exekutivy Ursuly von der Leyenové zvýšit tlak na Rusko a dosáhnout toho, aby usedlo k jednacímu stolu a přistoupilo na příměří v konfliktu s Ukrajinou.
Česku se podle Lipavského podařilo po 10 měsících prosadit do návrhu 18. sankčního balíčku opatření „catch all“. „To umožní našim celníkům zastavit export přes třetí země v případě podezření na reexport, a možnost uložit vývozci povinnost sehnat si povolení. To by melo dál výrazně redukovat prostor k obcházení sankcí,“ vysvětlil.
Schválení zmíněného nejnovějšího sankčního balíčku ale v Evropské unii blokuje Maďarsko a Slovensko. Účastníci summitu EU se tento týden alespoň shodli na půlročním prodloužení stávajících sedmnácti sankčních balíčků.
