Tým je na play-off natěšený a panuje i zdravá nervozita, hlásí sportovní manažer Sparty Hlinka
Co všechno ještě řeší sportovní manažer Jaroslav Hlinka pár dní před startem čtvrtfinále play-off? Proč by si do prvního kola vyřazovací fáze přál jako soupeře liberecké Tygry? Jak složité je před sezonou sestavit ideální tým pro tak sledovaný klub, kterým Sparta bezpochyby je. Co si Hlinka myslí o systému extraligy a jak nepříjemné je pro tým čekat 14 dní na soupeře?
Jardo, udělá se ti špatně, když řeknu slovo Třinec?
Dobrý začátek. Trochu jo, protože poslední tři roky nás Třinec vždycky zastavil na cestě za úspěchem, takže úplně dobře nám není.
Loni to byl totální horor, kdy Sparta dostala vteřinu před koncem gól od Daniela Voženílka. Třinci se ale letos moc nedařilo, ale je v osmičce a čeká se, na koho půjde.
Je tam docela reálná možnost, že půjde znovu na Spartu. My musíme být připravení na to, abychom porazili každého soupeře.
Druhá varianta jsou Vítkovice a třetí varianta Liberec.
Soupeře si nemá cenu vůbec vybírat, protože ta mužstva jsou přichystaná a hladová, stejně jako my. Vůbec to nebude jednoduché, ať budeme hrát s Vítkovicemi, s Libercem, anebo s Třincem. Koukám na to čistě pragmaticky, že Liberec je nejblíže.
Co teď Sparta dělá? Trénuje se? Kluci si odpočinuli?
Všichni jsme si pár dní odpočinuli a teď už kluci makají a v neděli to vypukne.
Je pravda, že Sparta má nejvíce navštěvované zápasy. Už od čtvrtfinále se pro diváky chystá světelná show. Tohle Sparta umí snad nejlépe ze všech celků v extralize, souhlasíš?
Naprosto. Myslím, že se máme na co těšit, viděl jsem nějaký vstup, jak by to mělo vypadat a vypadá to nádherně.
Cílíte na to, že diváky mohou přitáhnout i tyhle věci?
Ano, není to můj obor, jsou za tím jiní kluci, kteří mají skvělé nápady. V Praze je potřeba udělat show a nejen hrát dobrý hokej, to je zase zásluha kluků na ledě. Praha je těmi kulturními zážitky přeplněná, ať je to divadlo, koncerty a my se tomu potřebujeme vyrovnat, tak se snažíme dělat i show.
1:22
Pohárem sezona nekončí, ví moc dobře trenér hokejové Sparty Gross. Těší ho hlavně lepší defenziva
Číst článek
Myslím, že HC Sparta Praha v tomhle naprosto vévodí. Umí prostě udělat show pro lidi.
Věřím tomu, že se nám to daří, a výsledkem toho jsou ty úžasné návštěvy a je potřeba poděkovat fanouškům, kteří jsou věrní a chodí celý rok. Těm klukům se samozřejmě lépe hraje s takovou podporou.
Teď hrála Sparta v bílých retrodresech a ty betony, co mají kluci v bráně, to bylo umělecké dílo!
Ano, mají to krásně vyladěné. Jakub Kovář je obrovský puntičkář a má to doladěné do posledního detailu. Mám pocit, že si i nechává poradit, protože ti gólmani vypadají bezvadně. Je to doplněk k tomu celému večeru, který je věnovaný nějakému tématu. Taky se mi to strašně líbí.
Poháru pro vítěze základní části se Sparta ani nedotkla. Je to z pověrčivosti?
Určitě. Kluci to vyhráli na ledě a rozhodují si to sami. I ten případný další pohár, po kterém všichni touží, tak musí kluci taky vyhrát na ledě. Rozhodli si to kapitáni a celé mužstvo to odhlasovalo, asi někde u piva a my jsme to jako vedení respektovali. Nikdo to nevzal, protože toužíme po tom větším poháru.
Jak to myslíš u piva?
Já věřím tomu, že když jsou někde na tripu, tak pořád platí, že sportovci si jedno dvě piva po večeři dají.
Sparta letos vypadá dobře. Bylo během sezony hodně zraněných?
Zranění se nám samozřejmě nevyhýbala a během sezony tam dost problémů bylo, ale to k tomu patří. Měli jsme široký kádr, pomohli nám mladí kluci, kteří jinak působí v Litoměřicích, což je náš partnerský tým. Důležití kluci se uzdravili a alespoň jsme viděli ty mladé v akci, kteří jsou součástí toho týmu.
Takže když hrajete zápas, který není nějak brutálně důležitý, tak tam pošlete mladé kluky?
To zase ne, to se neděje. Ta zranění ke sportu patří častěji, ale nevím, jestli je ten sport rychlejší anebo je trénink těžší, ale zranění jsou častá. Je potřeba mít trochu širší tým a chceme zapojovat mladé hráče.
Na place
S hosty hlavně ze sportovního prostředí si povídají čeští herci a nadšení sportovní fanoušci David Novotný, Ladislav Hampl a Pavel Nečas. Poslouchejte každou středu od 10.00 na Radiožurnálu Sport nebo na serveru iROZHLAS.
Jak to vlastně funguje v týmu? Ty se radíš s trenérem, s majitelem nebo co to vlastně znamená být sportovním manažerem?
U nás to je týmová věc. Mám přímého nadřízeného Tomáše Divíška a Petra Tona, se kterými to řešíme několik let. S trenéry, s majitelem stoprocentně taky, protože je velký hokejový fanouškek a dá se říct, že za tu dobu, co je majitel, tak už tomu rozumí. Za dobu, co tu jsem, tak člověk udělá spoustu chyb a musí se z nich poučit. Ta zkušenost je strašně důležitá. Věci, co jsme dříve rozhodovali horkou hlavou, tak dnes už jsme klidnější. Ve většině případů ale má poslední slovo trenér, protože on to mužstvo musí trénovat, a když mu přivedeme hráče, kterého úplně nechce, tak to pak nefunguje.
Sparta má skauta Zbyňka Hrdela a ten do toho mluví jak? Jak to vypadá v pondělí ráno?
Dám si snídani, jdu do práce a tam probíráme věci. Chodím každé ráno se podívat na trenéry, jestli jsme všichni zdraví, protože se často stane, že má někdo chřipku, nebo se mu rozleží zranění z víkendu a případně doplníme kádr. Když se tým staví, není to tak hektické. Koukáme na hráče okolo a sestavujeme mužstvo jako puzzle. Hráče hledáme po celé Evropě, snažíme se ale nejvíce cílit na české kluky, protože je známe. Tím, že je nás ve vedení víc, tak jsme všichni hokej hráli, tak se na ty kluky doptáme, na jejich povahy, rodinné vztahy a zkrátka aby vše ladilo.
Ty máš v popisu práce jezdit i po evropských ligách a koukat na eventuální posily?
To úplně ne, to je spíš práce Zbyňka. Ve finální části, když si nejsme jistí, tak se stalo, že jsme se jeli podívat napřímo. Dneska se už ale vše dělá přes videorozbory, v televizi dávají takřka všechny ligy, takže se na to podíváme a řekneme si svůj názor. Z toho pak vznikne ano, nebo ne. Zatím se nestalo, že by tři řekli ano a jeden ne. Udělali jsme si jasná pravidla, abychom mluvili jednotně a musíme si být všichni čtyři jistí.
On ten kádr Sparty je celou sezonu poměrně stabilní a šlape jako lokomotiva, ne?
Dá se říct, že jsme moc výkyvů neměli. Pamatuji si tady i sezony, kdy jsme v listopadu byli desátí a to se nám teď nestalo. Kluci tuhle sezonu prošli bez výkyvů a za to patří díky celému mužstvu a trenérům. V neposlední řadě také fanouškům, kteří mužstvo podporují.
1:44
Dvacet let bez Hlinky. Jeho výjimečnost připomíná unikátní výstava v Síni slávy Českého hokeje
Číst článek
Líbí se ti ten systém, že první čtyřka postupuje hned a pak čeká? Kolotoč zápasů, které byly obden, tak skončí. Osmička spolu bojuje o další čtyři místa, takže vypadnete z rytmu. Přijde ti to spravedlivé? Padá Olomouc a Kladno jako jediný tým z extraligy má padla...
Pro nás by teď bylo spravedlivější, kdyby se play-off nehrálo a my vyhráli. To je ale na hokeji hezké a fanoušci to mají rádi, že se teď vaří ta voda, všichni se těší, co se bude dít. To k tomu patří, že v momentě, kdy se sezona nevyvíjí ideálně, tak je pořád šance, že se to v play-off zlomí. Tvrdím to, že když mužstvo nemá tak dobrý kádr a ukázalo se v základní části, že to není ideální, tak by se v play-off neměla stát katastrofa na úkor těch lepších týmů. Když se to stane, tak je někde chyba.
Je Sparta nervózní před čtvrtfinále?
Myslím, že zdravá nervozita je v pořádku. My se moc těšíme, v neděli to z nás spadne, do neděle je to nepříjemné, ale v momentě, kdy se vhodí první buly, tak to bude dobrý.
Tvoje kariéra byla neuvěřitelná, ale vlastně nebyla ukončená...
Jak to?
Ukončil jsi, nebo ne? Já četl, že jsi ji neukončil. Už asi ale nehrozí, že jako Jaromír Jágr naskočíš, kdyby bylo potřeba? Jsi čtyřnásobný vítěz extraligy, mistr světa 2001 v Hannoveru, stříbrný z Rigy. Tvůj příběh začal na Spartě a pak Beroun. Koho jsi tam potkal?
Já si úplně nepamatuji ty hráče, ale vím, že tam začínal trénovat Josef Jandač a Jirka Kalous. Už jsem to Pepíkovi připomínal, že to byl pěknej pes už tenkrát.
Plzeň prohrála sérii s Mladou Boleslaví a vypadla. Díval ses?
Ano, mám na druhé straně výborného kamaráda Tomáše Vlasáka, který přestoupil z Plzně do Mladé Boleslavi, takže jsme měl na obou stranách kluky, kterým držím pěsti. Postoupil ale jen jeden a tímto Pepíka zdravím, protože myslím, že sezonu v Plzni měli fajn.
Tys byl takové to dítě, co trénovali od pěti let, takže tréninky, zápasy o víkendech?
Byl jsem dítě, co v tom vyrůstalo. Táta hokej hrával za ČLTK Praha a měli sídlo na Štvanici.
A měl jsi to kousek na stadion?
Ani ne, bydleli jsme v Košířích a dojížděl jsem autobusem.
Takže autobusem? To mám rád! Ne že přijedeš autem, fotr tě vykopne a uděláš pět kroků a jdeš na led.
To určitě ne, to byl žigulík, ale ve většině případů jsem mazal vždycky na metro.
Takže jsi hrál od kolika let?
Asi od čtyř pěti let.
3:31
25 let od turnaje století. Hokejisté vzpomínají na zlaté olympijské medaile, ale i na kouče Hlinku
Číst článek
A pak začala mládežnická Sparta?
Asi v osmé třídě, takže ve 12 letech. Táta hrával, pak mě trénoval dlouhé roky, což bylo pro mě dost těžké, ale tím, že se tam pohyboval okolo hokeje, tak jsme zůstávali v malém klubu, než jsem se přesunul do Sparty.
Každého asi napadne, jestli nemáte nějakou vazbu do Litvínova? Narážím tím na Ivana Hlinku.
Nemáme a nejsi první, kdo se na to ptá. Stává se mi to dost často, ale je to jen shoda jmen.
Vždycky když jedeme hrát do Karlových Varů, tak jedeme okolo toho místa a člověk nad tím kroutí hlavou, proč se to stalo...
Takový člověk a takový sympaťák. Obrovská legenda...
A ty jsi ho zažil jako trenéra?
Já ne, ale na můj první reprezentační sraz mě nominoval pan Hlinka. Bylo to myslím v roce 1999 a během toho turnaje myslím podepsal v Pittsburghu. Nevím, ale přesně, jak to bylo. Na můj první reprezentační sraz mě ale nominoval pan Hlinka.
Ty jsi pak šel do Švýcarska do Klottenu. Tam jsi byl jak dlouho?
Tam jsem byl dva roky. Spíš jsme se ale potáceli, mladé mužstvo. Neměli jsme ambice být na vrchu. Šel jsem tam v 25 letech a byl jsem tam jeden z nejstarších hráčů. Byl tam ruský trenér, strašně přísný, ale vlastně hodnej pán.
A díky tomu jsi pak šel do Kazaně?
To ne. Na rok jsem pak šel zkusit SuperLigu, to ještě nemělo z KHL nic společného, takže docela těžké podmínky. Po roce jsem se pak ještě vrátil do Klottenu.
Zažil jsi v Kazani igelitky v šatně?
Ne, to ne, ale slyšel jsem ta vyprávění. V té době tam byli kluci, myslím Dušan Salfický a ten to vyprávěl...
A pak jsi šel do Colorada, kde teď válí Martin Nečas. Sleduješ NHL?
Jasně, sleduji a Colorado vždy bylo a bude mým oblíbeným týmem. Krásné město pod horama, tým budovaný kolem Cale Makkara a Nathana MacKinnona. Myslím, že pro Nečase fantastická adresa a i když má Carolina skvělé mužstvo, tak tady má mnohem větší šanci sáhnout si na ten Stanley Cup.
Myslíš?
Colorado za posledních deset zápasů myslím osmkrát vyhrálo, jsou čtvrtí. Tou sestavou, co Colorado letos má, tak je jeden z velkých adeptů na zisk poháru.
Kluci, co tady byli jako hosté a byli v NHL, tak říkali, že jim bylo zle z tréninků, odloučení, jazyk a tak. Měl jsi to taky tak?
Já to tak úplně neprožil, protože jsem tam šel jako starší kluk. Měl jsem za sebou angažmá v Klottenu a v Rusku. Angličtinu jsem měl bídnou, to nebylo jednoduché, ale nebyl jsem vyjukaný kluk. Asi tam taky byly momenty, kdy jsem se chtěl vrátit, ale byl to splněný sen.
Byly ty tréninky opravdu tak rozdílné mezi extraligou a NHL?
Řekl bych, že to nebylo zase tak hrozné. Měl jsem už za sebou profesionální ligy, včetně té naší a tu považuji za velmi dobrou. Nemyslím, že bych zvracel z tréninků v NHL.
A co psychika? To musí být horší než ta makačka, ne?
Asi vím, kam míříš, ale já nejsem ten typ, který by říkal, že to mají kluci dnes těžké a měli by mít kouče na psychologii. Já jsem asi generace, že jsme to tolik neřešili, že jsme někde nedali gól do prázdné brány. V kabině se nám vysmáli, pak jsme to u piva rozebrali a to byla naše psychologická poradna. Na výsledek tlak je, ve Spartě samozřejmě, protože to chtějí nejen hráči, ale i fanoušci. Když se to ale nepovede, tak život jde dál.
Ty jsi za hokejovou kariéru posbíral řadu titulů a snad všechny ceny, co existují. Nejlepší hráč, nejlepší nahrávač, cena Václava Paciny, nejproduktivnější hráč play-off 2016. To ti bylo 40 let. Jseš normální?
Asi, když to tak říkáš, tak asi jo. Znám ještě jednoho kamaráda, Martina Ručínského a ten vyhrál asi v 45 letech titul.
Když jsi se vrátil do Colorada, tak jsi udělal ještě skok do Skandinávie do Linköpingu? Byl tam titul?
Čtyři sezony, ale titul nebyl. Měli jsme velké ambice, byl jsem tam s Honzou Hlaváčem. Sláva Lener byl první dva roky trenérem, ale nenaplnili jsme ambice. Byli jsme nejdál asi v semifinále.
Kde to vlastně je? Na severu?
Ne, to je asi dvě hodiny na jih pod Stockholmem.
A švédština?
Vůbec.
41:28
Nedorost o zkušenostech z Ruska, těžkém začátku v NHL, problémech s koleny a výchově mladých hráčů
Číst článek
A angličtinu sis teda Coloradu spravil?
Spravil, ale mám ji hodně chabou, protože jsem ji pak přestal používat.
Ale teď máte v kabině spoustu anglicky mluvících hráčů...
Tyhle věci ještě zvládám, ale že bych si s tebou dokázal hodinu v angličtině povídat, to zase ne.
Jak je možné, že člověk v 53 letech hraje extraligu a ještě patří k nejplatnějším hráčům týmu? Myslím samozřejmě Jardu na Kladně.
Za mě je to naprosto nevídané a obdivuhodné. Já jsem o pět let mladší než on a tak, jak ráno vstávám z postele, tak si nedovedu představit, že on vstane, jde se rozcvičit, pak na trénink, po tréninku možná do posilovny. To je neuvěřitelné. V den zápasu je schopný se ráno rozcvičit, odehrát zápas, pak regenerace, pak další kolo. To je strašně pohybu...
Když bylo mému otci 50 let, tak jsem říkal, že je to konečná. Mě bude 60 let dneska a pořád si říkám, že dobrý. Ale v 53 letech hrát extraligu?
Neuvěřitelné a obdivuji hlavně tu vůli, že má ráno vstát a jít do té práce. Dneska už to pro něj musí být strašná dřina.
Teď byla taková aférka na Kladně. Radek Smoleňák, kapitán Kladna, byl odvolán. Není to škoda?
Nevím o tom nic. Jen to, co jsem se dočetl.
Mně je to strašně líto...
No určitě měl dobrou sezonu. Dát 18 gólů na Kladně, které hrálo celý rok o sestup. Všichni si mysleli, že budou v baráži a vyhnuli se tomu.
Olomouc padla. Hráči tam nechtěli moc jezdit, že tam byla strašná kosa, je to tak?
Ano, v těch zimních měsících tam je strašná zima.
A teď se vrací Berani?
Ne, to ne. Nejblíže je tomu Vsetín.
Že by se Vsetín vrátil do extraligy?
Budou to mít proti té Olomouci strašně těžké.
To mi vysvětli. Oni jdou do baráže a čekají na výsledek druhé ligy třeba měsíc?
43 dní. To si nedovedu představit ani. To je na dvě dovolené.
Co je lepší? Odpočívat měsíc a půl, nebo být obden v zápřahu?
Musejí to nějak naředit, protože musí trénovat a nesmí z toho vypadnout. Ideální by byl nějaký tréninkový zápas. Nemůžou ale zase jen trénovat, protože to by se zbláznili.
Jardo, tvůj kariérní sen? Nekoukáš třeba po repre?
Já takhle daleko nekoukám. Teď jsem ve Spartě, jsem šťastnej a hrozně bych si přál, abychom udělali ten kýžený titul, po kterém touží celá Praha.
Budeš na střídačce?
Tam ne, tam už je plno. Tam jsou kluci, co tomu rozumí a jsou stoprocentně kompetentní, aby ten tým vedli a byli úspěšní.
