Dřív bez oblečení a s cílem zranit, v současnosti plné extravagance. Jak vypadala historie olympiád?
Slovo olympiáda mělo ve starověku úplně jiný význam než v současnosti. A je vlastně i důvodem, proč jsou letní olympijské hry jednou za čtyři roky. Kdyby například starověká Nemea byla větší, tak bychom v současnosti možná nesledovali olympijské hry, ale neméjské hry. Zhruba pět set let před naším letopočtem totiž bývaly sportovní hry každý rok, a to v různých řeckých městech.
„Podobně jako olympijské hry se konaly například ještě i pýthické, isthmické a nemejské hry. Každý rok jedna z těchto akcí, to vycházelo na čtyři roky a této čtyřleté periodě se říkalo právě olympiáda,“ vrací se do historie Martin Klement z Masarykova ústavu a Archivu Akademie věd.
„Každé byly zasvěcené některému z řeckých bohů a olympijské hry mezi těmito čtyřmi takzvanými panhelénskými hrami měly mimořádné, exkluzivní postavení,“ říká Klement.
Byly nejstarší a slavily se na počest boha Dia. A své výsadní postavení si Olympia uchovala dodnes. Protože i když je dějiště novodobých olympijských her kdekoli na světě, vždy se začíná právě tady.
Tradice zůstává
„Organizátoři se snaží vyjádřit návaznost na starověké olympijské hry různými symbolickými akty, jako je například běh s pochodní z Olympie do místa konání novodobých olympijských her anebo jinými úkony během zahajovacích ceremoniálů,“ popisuje dále odborník.
Olympijskou pochodeň si na cestě z Olympie předávají tisíce lidí a letos se této cti dostalo také kajakáři Jiřímu Prskavcovi, který v Paříži bude obhajovat zlatou medaili. „Nikdy jsem ten olympijský oheň, který je jediný na světě, ještě nedržel. Vážím si toho a moc se mi to líbilo,“ přiznal Prskavec.
5:44
Prskavec absolvoval v Paříži plavbu s olympijskou pochodní. ‚Byl to silný okamžik,‘ přiznává
Číst článek
„Člověk to má držet s tou pokorou, která k tomu patří, držet to hrdě, vážit si toho, že olympijských oheň je doslova v jeho rukách. A i tak se k tomu chovat. Já jsem měl takový blbý dotaz, co se stane, když ji zhasneme. Tak říkali, že to neexistuje, plán B neexistuje. Takže jsem pochopil, že by se to asi nelíbilo, že bychom tím mohli zrušit olympiádu, takže jsme říkali, že to radši zvládneme, aby náš sport byl na olympiádě zachován,“ smál se Prskavec.
Program novodobých her se vždycky trochu mění, letos se v Paříži představuje 32 sportů. V antických hrách ale měly různá procesí a lidové veselice stejný prostor jako sportovní klání. „Starověké disciplíny měly velmi volná pravidla, zejména při všeboji, během nějž se závodníci mohli různě zraňovat, dokonce i zabít,“ přibližuje historik Martin Klement situace, na které nikdo v současnosti navazovat nechce.
Dříve bez oblečení
Tehdy navíc soupeřili jen muži, kteří pochopitelně neměli speciální sportovní oblečení. Přesněji neměli na sobě žádné oblečení. „Bylo běžné, že sportovci vystupovali při soubojích úplně nazí a nikomu to nevadilo,“ potvrzuje Klement.
V současnosti jsou speciální kolekce vyvíjené přímo pro konkrétní disciplíny a především místa, kde se hry konají. Jak potvrzuje Václav Hrbek, zakladatel společnosti Alpine Pro, která od roku 2008 obléká české olympioniky.
Česká olympijská kolekce sklízí uznání z celého světa. ‚Jsou to neuvěřitelné emoce,‘ říká návrhář Černý
Číst článek
„Ty materiály jsou vybírány ve spolupráci s Českým olympijským výborem, ve spolupráci s komisí sportovců. Jsou testovány třeba s univerzitou v Liberci, což je světové špičkové pracoviště na materiály pro bundy, takže těch věcí na schvalování je poměrně hodně. Kolekce se dělají víc extravagantní, abychom se odlišili od ostatních výprav. Prostě bílou, červenou, modrou jako národní barvy má možná 30 procent všech národů, takže jsme se chtěli odlišit designem,“ vysvětluje Hrbek.
Ve starověku soupeřili jen Řekové a i proto při zahajovacím ceremoniálu nastupují na plochu jako první. Nástup sportovců více než dvou set zemí podle historika Martina Klementa vyvolává podprahový nacionalismus.
„Jednotlivé oddíly mají před sebou ceduli s názvem státu s vlajkou a k tomu přispívá i jednotný oděv, který jasně vymezuje, kde začíná a končí jeden a druhý stát. Tyto oděvy jsou navíc plné folklorních motivů a národních barev, které mají vyvolávat identifikaci diváka právě s touto jeho národní skupinou,“ uzavírá Klement.
