Jak z vašeho pohledu probíhala 7. etapa?
Hned po 120 kilometrech mi uletěl přední blatník. Veškeré bolivijské bláto mi šlo do brýlí a do chladiče asi tři sta kilometrů. Ještě ke konci mi spadla sedačka, byl to následek toho, že mi chyběl jeden šroub, co drží nádrž. Uvolnily se další dva a posledních 50 kilometrů jsem musel jet vsedě, abych sedačku neztratil.

Po maratonské etapě jste neměl v cíli servisní zázemí a mechaniky. Musel jste to spravit sám, jak? Neměl jste s sebou skoro nic.
Neměl, ale organizátoři tam měli svůj kamion s erárním nářadím pro všechny motocyklisty a čtyřkolky. Vyměnil jsem olej, udělal jsem servis a povedlo se mi to nějak opravit, tak jsem ráno mohl s čistým štítem startovat.

Bivak je plný bahna. V Bolívii je to už docela obvyklý obrázek.
Organizátor nevím, jaké bude počasí, ale už by se mohl ponaučit z minulých let. Minulý rok byl bivak na stejném místě a znovu byl pod vodou. Opakuje se to, a proto se všichni přesouváme do Salty.

Budete mít neplánovaný den volna, jste za to rád?
Určitě jsem rád, že si aspoň odpočinu. Maratonská etapa byla náročná a ještě nás jedna čeká.

Jan Říha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít