„Cítím, že jsem asi na 80 procentech, ale do hry 5 na 5 mi zbývá ještě dost času. Nechceme nic uspěchat, protože hra s kontaktem je přeci jen něco úplně jiného,“ vzkazuje z jihu Spojených států basketbalový reprezentant Vít Krejčí.

Po zářijové operaci křížového vazu v koleni, který si přetrhl ještě během působení ve španělské Zaragoze, ho jako 37. hráče draftu vybral Washington. Ale hned vyměnil právě do týmu Oklahoma City Thunder.

„Před tréninkem si jdu zastřílet na mašinu, pak mám hodinu posilovnu a následně hodinu hřiště,“ říká dvacetiletý rozehrávač, který zatím trénuje hlavně individuálně nebo ve dvojici s koučem, ale zato už v pohybu.

Soustředit se Vít Krejčí může jen na trénink, třeba ani kvůli jídlu během dne v Oklahoma City nikam daleko nemusí.

„V hale je kuchyně, takže já si ráno řeknu, co chci k snídani, pak si tam ještě vyzvednu oběd, a večeři si většinou objednávám. Takhle vypadá každý den. Ve volném čase hodně koukám na zápasy,“ popisuje Krejčí.

Na ty domácí chodí strakonický rodák do hlediště a všechny pak také rozebírá buď s hlavním trenérem nebo jedním z asistentů Oklahomy. Krejčí tak osobně sledoval také lednovou výhru svého týmu nad Chicagem Bulls, kvůli bezpečnostnímu protokolu NBA se ale nesešel s krajanem Tomášem Satoranským.

„Kvůli covid protokolu nemůže z hotelu, takže jsme se bohužel nepotkali. Ale doufám, že se uvidíme v létě, nebo příští sezonu,“ dodává Vít Krejčí, že neví, jestli se stihne dostat do formy už před červencovou olympijskou kvalifikací v Kanadě, která české basketbalisty čeká.

Jakub Kanta Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít