Od 1. května 2025 se mění pravidla pro placení rozhlasového poplatku. Více informací zde.

Strach a represe. Situace Gruzínců se blíží stalinskému teroru, říká Zurabišviliová

Vláda v Gruzii pozastavila přístupový proces do EU a prosazuje zákony podle ruského vzoru. Tamní občané proti tomu už měsíce v ulicích protestují a vláda proti nim nasazuje těžkooděnce. „To, co se u nás děje, jde nad rámec Gruzie. Pokud by Rusko uspělo s tím, o co se u nás snaží, pak to bude moct použít i jinde,“ varuje v rozhovoru pro Bruselské chlebíčky Salome Zurabišviliová. Ta se stále považuje za legitimní prezidentku této zakavkazské země.

Rozhovor Tbilisi Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Salome Zurabišviliová

Salome Zurabišviliová | Foto: Filip Nerad | Zdroj: Český rozhlas

Věříte stále v unijní budoucnost Gruzie i potom, co současná vláda loni v listopadu pozastavila přístupové rozhovory s EU do roku 2028?
Věřím ve schopnost a vůli Gruzínců vrátit se k evropským ambicím, které měli téměř odjakživa. Nevěřím, že to udělá současná gruzínská vláda, ale věřím, že se k původnímu směřování vrátíme.

Přehrát

00:00 / 00:00

Poslechněte si Bruselské chlebíčky s gruzínskou političkou, prezidentkou Salome Zurabišviliovou

Proč to gruzínská vláda udělala a zastavila přístupové rozhovory? Premiér tehdy prohlásil, že to je reakce na „kaskádu urážek“ Gruzie ze strany EU. Co bylo tím skutečným důvodem? Zmrazení přístupového procesu ze strany unie loni v červnu kvůli kontroverznímu zákonu o zahraničním vlivu nebo něco jiného?
Ne, to skutečné zmrazení přišlo až od gruzínské vlády. Byl to naopak výsledek dlouhodobé politiky napadání našich evropských partnerů gruzínskou vládou. Začalo to tím „ruským zákonem“, jak mu říkáme, a obviňováním našich evropských a amerických partnerů, že se snaží o vyvolávání války.

Tedy z něčeho, co dělá ruská propaganda. Vláda tvrdila, že chtějí válku a otevřít druhou frontu v Gruzii kvůli podpoře Ukrajiny. Tyhle všechny inspirace z Moskvy vedly k obratu gruzínské politiky o 180 stupňů od směřování do Evropské unie ke směřování k Rusku.

Salome Zurabišviliová (73)

  • Narodila se v Paříži v gruzínské emigrantské rodině
  • Od roku 1974 působila ve francouzské diplomacii
  • V roce 2003 se stala velvyslankyní Francie v Gruzii
  • V roce 2004 získala gruzínské občanství a stala se ministryní zahraničí Gruzie
  • V roce 2005 byla odvolána z úřadu a vstoupila do gruzínské politiky
  • V letech 2018-2024 byla pátou prezidentkou Gruzie
  • Postavila se proti rozhodnutí vládní strany Gruzínský sen prosadit sporný zákon o zahraničním vlivu a přerušit přístupové rozhovory s EU. Podpořila protivládní protesty v zemi
  • Na konci roku 2024 zvolil Gruzínský sen do prezidentského úřadu kritika Západu a bývalého fotbalistu Michaila Kavelašviliho
  • Zurabišviliová stále vystupuje jako legitimní prezidentka země

Kde nebo kdy přišel podle vás ten bod zlomu a začalo směřování do této sféry ruského vlivu, pokud to tak nazveme? Gruzie byla dlouhodobě pokládána za jednoho z nejvíc proevropských a prozápadních aspirantů na členství v EU...
Není to o tom, že by se v proevropské části Gruzie něco změnilo. Má to na svědomí jen hrstka klanů a spojenců Moskvy – oligarchů, kteří slouží zájmům Ruska.

Rusko se v Gruzii snaží o odlišnou hybridní strategii založenou na manipulaci s volbami a propagandě, na využívání napojených oligarchů k obnovení svého výlučného postavení v zemi a v celém regionu. To, co se u nás děje, jde nad rámec Gruzie. Pokud by uspělo s tím, o co se u nás snaží, pak to bude moct použít i jinde. Já ale věřím tomu, že neuspěje, protože lidi se tomu stále brání.

Začalo to podle mě ruskou válečnou agresí na Ukrajině, se kterou Rusko ale narazilo. Ta třídenní operace na ovládnutí Kyjeva se nezdařila a nepodařilo se mu vnutit Ukrajině svou nadvládu ani v následujících měsících a letech.

Rusko proto hledalo, jak změnit svou strategii, aniž by ho to něco stálo. Bez použití armády, ale pomocí propagandy. Pokud by uspělo v Gruzii, která je jinak silně protiruskou zemí, mohlo by tu fungovat kdekoli jinde. To, za co teď bojujeme, je zároveň obrana evropských partnerů a evropských demokracií před stejným osudem.

Jako za Sovětů

Podle průzkumů 80 procent Gruzínců stále podporuje evropské směřování své země. Jak to, že se současné vládě přesto podařilo otočit to směřování úplně jinam?
To je otázka moci. A oni mají v rukou veškerou moc. S pomocí Ruska se jim podařilo zmanipulovat volby. Všechny prostředky teď mají ve svých rukou. Všechny instituce ovládá jedna jediná strana.

25:41

Situace Gruzínců se blíží stalinskému teroru. Potřebují od EU jasnou politiku, říká Zurabišviliová

Číst článek

Zabralo jí to zhruba dva roky. Postupně získala kontrolu nad všemi institucemi. Začala tou, která je klíčová v každé zemi, a to je soudnictví. Pokud nemáte nezávislou justici, nemůžete udržet ostatní instituce mimo vliv těch, kteří chtějí ovládnout stát.

Můžete popsat aktuální situaci ve vaší zemi? Ať už státu, tak společnosti. Ve zpravodajství vídáme převážně jen pokračující protivládní demonstrace. Ale v jakém stavu je současná Gruzie?
V takovém, který není daleko od stavu v roce 1937, kdy v Gruzii začal sovětský teror. Jsou u nás komise, které si předvolávají politické strany. Všechny politické strany čelí hrozbě zákazu. Lidé jsou bezdůvodně zatýkáni a vězněni. Jen za účast na demonstracích nebo přejití ulice. Čelí obviněním, která nemohli spáchat.

Lidé, kteří vydělávají zhruba 500 dolarů, dostávají pokuty ve výši 2000 dolarů. A ne jednou. Dvakrát, třikrát, čtyřikrát i víckrát. Jen za účast na protestech. Lidé jsou vyhazováni z práce jen za to, že na facebooku něco olajkovali nebo podepsali petici. Kulturní scéna je totálně paralyzovaná a není tam žádná svoboda.

Dám vám jeden příklad. Vy jste z veřejnoprávního rozhlasu. V našem veřejnoprávním kanále byla před dvěma týdny schůzka vedení a ti novináři, kteří projevili jiný názor, tam byli obviněni z protistátních aktivit a nahlášeni prokuratuře. To je jak ze starých dob sovětského režimu.

USAID podporuje revoluci, hlásá gruzínská vláda. Po zmrazení americké pomoci zpřísňuje opatření

Číst článek

To, o co se snaží, je šířit strach a používat represe. Účastníci těch protivládních demonstrací jsou většinou mladí lidé, kteří se narodili až po vyhlášení nezávislosti Gruzie a nesouhlasí s návratem ke starým sovětským časům. Je to pro ně teď velmi složitá doba, ale oni neopouštějí zemi, v což ti u moci možná tajně doufají, že budou dělat.

Vy jste se osobně zapojila do těch demonstrací. Nejenom někde na pódiu, a šla jste i přímo mezi demonstranty a stála jste nadosah těžkooděncům, kteří proti protestujícím zasahují. Jaké to je stát tváří v tvář vlastním zásahovým jednotkám?
Je to hodně těžké. Oni to nejsou běžní policisté, ale jsou to jednotky podobné těm, které používá běloruský nebo ruský režim. Šíří strach a snaží se chytat lidi na ulici. Ze začátku útočili na lidi v ulicích, ale to přitahovalo pozornost zahraničních médií.

Změnili proto strategii a napadají lidi v jejich bytech nebo v metru, což nepřitahuje takovou pozornost.

‚Sláva Ukrajině, sláva Gruzii.‘ Automaty na jízdenky ve veřejné dopravě v Tbilisi se staly terčem hackerů

Číst článek

Jsme svědky destrukce bezpečnostních složek. Když přikážete policistovi, aby svědčil u soudu proti lidem na základě falešných obvinění, tak taková policie už nechrání občany. Ta je ohrožuje. Teď vznikla jedna komise, která připomíná ty z roku 1937.

Způsob, jakým tam mluví s armádními generály, podkopává důvěru a respekt k armádě, které by lidé měli mít. Jestli to něčemu slouží, tak jedině zájmům a politice Ruska.

Unijní (ne)podpora

Cítíte v Gruzii podporu ze strany EU a členských států, ať už v podobě prohlášení loňských voleb v Gruzii za nedemokratické, vypovězení bezvízového režimu pro gruzínské diplomaty a úředníky nebo uvalení sankcí na gruzínské představitele, kteří mají na svědomí násilné potlačování protivládních demonstrací? Na českém národním sankčním seznamu se na začátku roku nově objevili tři gruzínští představitelé. Cítí Gruzínci tuto podporu a pomáhá jim to nějak?
Nějakou podporu cítí. Zmínil jste tu rezoluci Evropského parlamentu. Já sama jsem měla možnost mluvit před řadou parlamentních výborů pro zahraniční záležitosti a tady v českém Senátu.

Takže nějakou podporu cítí, ale není podle nich dostatečná a není dostatečná ani ze strany evropských institucí. Chápeme, že je potřeba dosahovat jednomyslné shody a že jsou problémy s některými členskými zeměmi, což omezuje akceschopnost a rozhodování Evropské unie.

Arménie se už nemůže spoléhat na Rusko. Rozhodla se proto narovnat své vztahy se Západem, říká expert

Číst článek

To nám ale dělá velkou starost. Gruzie je malá země, které byl přiznán kandidátský status před více než rokem a která od nepaměti usiluje o demokracii a nezávislost. Gruzínci jsou v srdci Evropané. Dokonce i někteří stoupenci vládní strany chtějí vidět Gruzii v Evropské unii. Možná i většina.

Pokud ale Evropská unie nemá jasnou politiku vůči Gruzii a nemá představu o tom, co se tam děje a co vůči tomu bude dělat, tak to vrhá pochybnosti na důvěryhodnost zahraniční politiky Evropské unie.

A pokud se to děje v době, kdy se v Evropské unii mluví o změnách a silných rozhodnutích, je trochu znepokojivé, že tato silná rozhodnutí nepřicházejí vůči Gruzii. Nemluvím tu o některých členských státech, které Gruzii pevně podporují, ale o Evropské unii jako celku.

Gruzínci tak mají smíšené pocity. Pro ně je tato podpora důležitá, protože vědí, že ten boj budou muset vést až do konce sami. Neočekávají, že ho za ně povede někdo jiný. Potřebují proto být vidět a především potřebují, aby naši partneři chápali, o co v Gruzii jde. Že je to tragédie, která se může stát kdekoli jinde. To by naši občané rádi viděli.

Jak by v praxi podle vás tato silná rozhodnutí měla vypadat? Měly by to být sankce proti vládě nebo naopak podpora evropské budoucnosti Gruzie a snahy o obnovení toho přístupového procesu. Co by bylo pro vás tím silným signálem ze strany Evropské unie?
Silným signálem by byla jasná politika, která řekne: jestli chcete evropskou budoucnost, musíte uspořádat nové volby. Ty si demokracie žádá. Pokud je tu pět měsíců trvající hluboká krize bez vyhlídky na nějaké východisko, tak je potřeba, aby lidé znovu rozhodli. A to v demokracii můžou udělat jedině ve volbách.

Vláda prodloužila prázdniny, aby se vyhnula velkým protestům. Policie lidi vydírá pokutami, říká Gruzín

Číst článek

Evropská unie by se proto měla postavit za tyto volby a pomoci s jejich organizací, protože není možné, aby byly zase po ruském způsobu zmanipulované. A měla by gruzínské vládě nabídnout cukr a bič. Bič za to, pokud to do nějakého konkrétního data neprovede, a cukr, pokud se rozhýbá správným směrem.

Tohle jsme zatím od Evropské unie neviděli, jen nějaké drobné krůčky. Nemluvím tady o vládách, jako je ta česká. Některé z nich zaujaly vůči Gruzii rozhodné stanovisko. Evropská unie pro svou vlastní důvěryhodnost ale musí být schopná zformulovat skutečnou politiku vůči Gruzii. A to je to, co my očekáváme.

Zbytek rozhovoru se Salome Zurabišviliovou o tom, jakou roli v Gruzii hraje Rusko a jakou strategii tam používá, si můžete poslechnout v aktuálním vydání podcastu Bruselské chlebíčky. Audio je v úvodu článku.

Salome Zurabišviliová | Foto: Filip Nerad | Zdroj: Český rozhlas

Filip Nerad Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme