Lucie Šafářová přišla do Prostějova ještě ve školním věku, v té době český tenis neměl tolik profesionálek ve světové špičce jako dnes, talentované dívky včetně Petry Kvitové se začaly do tamního centra stěhovat až o pár let později.

„Pamatuju si, že jsem spávala nahoře na domečku, kde bylo asi pět pokojů a já jsem tam vždycky byla jako jediná holka,“ říká Lucie Šafářová reportérovi z Radiožurnálu. V Prostějově trénovala už bez dohledu otce, který ji tenis učil od malička.

Těžký odchod z domova

Že hlavně ze začátku odloučení těžce nesl, přiznala tenistka před lety při natáčení časosběrného dokumentu Radiožurnálu Olympijský rok. „Nikomu nevěřil, že mě bude vést dobře. Na druhou stranu sám věděl, že on ty schopnosti už nemá takové, abych mohla dál růst a že Prostějov je správná volba,“ vysvětluje Šafářová. Správnost tohoto rozhodnutí ostatně později tenistka dokazovala i svými výsledky.

Dosáhla na grandslamové finále v singlu, na pět titulů z těch největších turnajů v deblu, byla i světovou pětkou ve dvouhře a jedničkou ve čtyřhře, má olympijskou medaili i tituly z Fed Cupu, se kterým se teď v Prostějově bude ve dvaatřiceti letech loučit.

„Bude to takové symbolické. Jsou to kurty, kde jsem vyrůstala a strávila velký kus svého života, bude to pro mě velmi emotivní,“ tuší Lucie Šafářová, která se teď snaží některé své zkušenosti předávat svým nástupkyním.

Karolína Muchová a Marie Bouzková jsou ve fedcupovém týmu úplně poprvé a jen o pár utkání víc odehrály Barbora Krejčíková a současná jednička – devatenáctiletá Markéta Vondroušová. „Tým máme velmi mladý, takže si připadám trochu jako babička,“ směje se Šafářová.

Jaroslav Plašil Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít