Svět, kde se muži vyhýbají zranění.
‚Byl jsem incel, mluvil o sebevraždě a pak chtěl být alfa,' říká Petr

Zpočátku jde o videa s radami, jak oslovit ženu, jak se soustředit na sebe a na vlastní úspěch. To se však vlivem přesně cílených algoritmů velmi rychle změní v prostředí plné frustrace, manipulace a nenávisti k ženám. Šestadvacetiletý Petr otevřeně popisuje, jak ho ovlivnila tzv. manosféra a jak těžké bylo dostat se z ní ven. Server iROZHLAS.cz v sérii Do hlubin manosféry popisuje, jak snadné je tomuto obsahu propadnout a na koho cílí.

Praha 19. července 2025 Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Text obsahuje výrazy z nenávistného online prostředí, jejichž zveřejnění považujeme pro ilustraci za důležité.

„Tlustá OF šlajska radí jak hubnout,“ hlásá titulek videa, ve kterém muž v kukle, který si říká Sibiřan, z potemnělé místnosti komentuje několikasekundové video, ve kterém mladá žena radí, jak cvičit.

„100 tisíc měsíčně je takovej základ, když žiješ sám. 200 tisíc měsíčně, to už je o něco lepší,“ vykládá na videu z gauče mladý muž v šedivé košili.

„Škola tě nepřipraví na reálnej život. Ty přece nejseš placenej za docházku. K čemu ti to je?“ přemítá s dramatickým nasvícením mladý muž v košili a vestičce.

„Silný, sebevědomý, asertivní, úspěšný a přitom uvolněný, nezávislý na výsledku. Vždy obklopený atraktivními ženami, které s ním chtějí mít sex a vztahy. Takový je Nový Alfa chlap – Lovec,“ proklamuje pak uhlazený muž ve středním věku na svém blogu a youtube kanálu.

Jak by měl vypadat dnešní ideální muž? Podle výše uvedeného má spoustu peněz, drahých aut nebo volný přístup k ženám. A taky je naštvaný.

Pojem manosféra letos výrazně zpopularizovala například britská minisérie Adolescent. Ta sleduje příběh 13letého Jamieho, který zavraždí svou spolužačku. Jamie cítí, že „není dost“ a že příčiny jeho pocitů mají jednoho společného jmenovatele: ženy.

Specifický internetový obsah pro muže, ve kterém jiní muži ukazují peníze, svaly a rychlá auta, zpočátku představuje možnost seberozvoje. Postupem času do něj ale začínají dříve či později prosakovat toxičtější myšlenky: fatfobie, frustrace, nenávist k ženám, vztek. Na vině jsou byznysové modely některých tvůrců, ale i algoritmy sociálních sítí, které muže vtáhnou do „králičí nory“ čím dál víc radikálních kruhů manosféry.

Před algoritmy sociálních sítí varuje v nové zprávě také Bezpečnostní a informační služba. Ta upozorňuje na nárůst radikalizace mladých lidí prostřednictvím sociálních sítí. „Významnou příčinou radikalizace byly algoritmy sociálních sítí, které stále dokonaleji směřovaly obsah, i ten s radikální tematikou, uživatelům, kteří k němu inklinovali,“ píše kontrarozvědka.

V síti algoritmů

Z průzkumu univerzity v Dublinu loni vyplynulo, že mladí chlapci jsou na platformách jako je TikTok nebo YouTube Shorts bombardováni nenávistným obsahem vůči ženám, a to v řádu několika minut od připojení.

Výzkumníci na zmíněných platformách monitorovali deset nově vytvořených profilů chlapců ve věku od 16 do 18 let.

Během prvních 23 minut algoritmus všem profilům nabídl misogynní nebo toxicky maskulinní až extremistický obsah, a to bez ohledu na to, zda do té doby takový obsah manuálně výzkumníci vyhledávali.

V momentě, kdy výzkumníci vydávající se za náctileté chlapce s takovým obsahem začali interagovat, vzrostlo množství takových videí v jejich feedu několikanásobně – až do fáze, kdy po dvou až třech hodinách konzumace algoritmy doporučovaného obsahu tvořila taková videa až 78 procent všech nabízených záběrů.

Asociace paniců, introvertů a loserů

Online prostředí, ve kterém frustrovaní muži ukazují úspěch, svaly a nadřazenost nad ženami, pohltilo v mladém věku i dnes pětadvacetiletého Petra: „Ono ti to podsouvá, že všechny holky jsou stejný. Všechny tě podvedou, když budou mít šanci, všechny tě opustí a půjdou za lepším chlapem. Říkají tomu hypergamie,“ popisuje.

„Na střední škole mě strašně frustrovalo, že nemám úspěch u holek. Přišlo mi, že nenaplňuju žádné standardy a očekávání,“ vypráví. Zpětně by se označil za „nerda“ – ve škole hrál fantasy karty a ačkoliv chtěl, nevěděl, jak oslovit například své spolužačky. Do toho ho ve škole šikanovali, spolužáci si ho například fotili v záchodové kabince.

„Nejprve jsem byl sebelítostivý – dnes by se dalo říct, že jsem byl incel. Když mi bylo 17 let, založil jsem si blog, který se jmenoval Česká asociace paniců, introvertů a loserů. S asi třicítkou dalších mužů jsme se litovali, říkali si, že jsme odsouzení, znevýhodnění nebo že nám nebylo geneticky dáno. Vzájemně jsme se v tom utvrzovali,“ vzpomíná.

Petr v té době sám sebe dostal do tzv. králičí nory. Termín vychází z příběhu Alenky v říši divů, ve kterém hlavní postava propadá hlubokou králičí norou a ocitá se ve zcela odlišném světě. V prostředí internetu a sociálních sítí tento pojem popisuje situaci, kdy uživatelé klikají na odkazy nebo sledují obsah, který je postupně vtahuje hlouběji do jednoho tématu. 

„Byl jsem zahořklý vůči okolí, ale především jsem si hledal vinu v sobě. Shazoval jsem se, uzavřel, bičoval sám sebe. Cítil jsem nenávist – tak jak se o ní mluví dnes u incelů. Jenom s tím, že jsem ji směřoval sám na sebe. Byl jsem i ve fázi, kdy jsem mluvil o sebevraždě.“

Nakonec se Petr rozhodl změnit střední školu a udělat za svým dosavadním životem tlustou čáru. Změnil image a začal si hledat na internetu tipy a rady, jak úspěšně oslovit ženy. Tak se dostal k tzv. pickupu, jedné z oblastí manosféry.

„Hledal jsem řešení svého problému a narazil jsem na koncept tzv. street game. Ten těží z kluků, kteří nemají sebevědomí,“ popisuje. Jde o kurzy, na kterých muži vyrážejí s instruktorem do ulic a snaží se oslovit ženy.

„Vyloženě to probíhá tak, že ti stojí za zády a postrčí tě, ať jdeš tu holku oslovit. A na začátku to stačí, člověk si uvědomí, že s tou holkou může mluvit, strašně to zvedne sebevědomí, pak se to ale většinou zvrhne do toho, že se z něj stane lovec trofejí,“ podotýká Petr.

Od pickupu se do králičí nory toxické manosféry propadal hlouběji a hlouběji, až dospěl k tzv. red pillu. „Je strašně jednoduchý tomu propadnout. V počátku tě to může dát nějak dohromady, odvede to myšlenky od nějaké křivdy, člověk se začne soustředit sám na sebe. Jenomže pak se to stupňuje.“

Červená pilulka

„Řekl bych, že se teď cítíš jako Alenka, když padala králičí norou,“ oslovuje ve filmu Matrix hlavní postavu Nea tajemný muž jménem Morpheus před tím, než mu dá na vybranou: spolknout modrou pilulku a žít dál v iluzi skutečného světa, nebo spolknout červenou pilulku, prozřít a začít žít opravdový život.

Právě sci-fi snímek Matrix z roku 1999 je pro hlubokou manosféru stěžejní. Červená pilulka je pro ni metaforou probuzení, které mužům odhaluje „skutečnou pravdu“ o světě, kde mají muži neomezený přístup k sexu, světě, kde jsou zvýhodněny ženy a kde je potřeba posílit tradiční maskulinitu, respektive „alfasamectví“.

„Průměrné ženy dnes nemají zájem o průměrné muže. Mladým ženám se otevírá svět více než mladým mužům, protože ženy jsou brané jako hodnotné, kdežto mladí muži ne. Hodnota ženy totiž spočívá v její kráse a plodnosti, hodnota muže až v jeho úspěchu,“ tvrdí muž, který na internetu vystupuje pod přezdívkou Lovec.

Lovec je jedním z předních tvůrců red pill obsahu u nás a do veřejného prostoru hlásá, že zde probíhá jakási systematická feminizace společnosti, že neúspěch některých mužů způsobují ženy a že muž nemá prožívat negativní emoce, místo toho si má zacvičit nebo mít sex.

V době, kdy Petr spolkl pomyslnou červenou pilulku a začal ve velkém konzumovat tento obsah, mimo jiné třeba Lovce, mu bylo teprve 18 let.

„V době, kdy jsem začínal, ještě nebyly algoritmy ani králičí nory tak rozvinuté, aktivně jsem si ten obsah vyhledával. Postupem let se ale zlepšily a samo mě to dovedlo k Lovci a k red pillu,“ říká.

Petr popisuje, že v počátcích skutečně získal popularitu. „Oslovoval jsem holky, dalo mi to sebevědomí, poprvé jsem třeba zažil sex na jednu noc. Čím víc jsem se ale do manosféry ponořil, tím víc jsem byl namyšlený a agresivní.“

„Ve vztazích jsem se strašně na sílu snažil prosazovat svou dominanci a byl jsem vážně toxický,“ hodnotí s odstupem. Když se objevilo něco, co se mu zdálo jako ohrožení jeho postavení, hned na to tvrdě reagoval podle pouček tvůrců red pill obsahu.

„Když třeba přítelkyně chtěla, abych ji na něco pozval v hospodě, protože neměla peníze, tak jsem řekl, že nejsem její oslíček otřes se – a ještě před lidmi. Takhle jsem ji ponížil a tvrdě jsem se to snažil kontrolovat, takže to vždy nakonec krachlo,“ vzpomíná.

Zasvěcený kruh chlapů

Petra teorie red pill zcela pohltila. Vzpomíná na to, že mu myšlenky extrémní manosféry zcela utlumily kritické myšlení. „Je to ohromně opojný pocit, jako bych přišel k nějaké konspirační teorii. Je to absurdní, ale najednou máte pocit, že víte něco, co ostatní ne.“

Svou pozici zpětně vnímá tak, že si přišel jako součást „zasvěceného kruhu chlapů, kteří prozřeli“ a sám přebíral hlavní myšlenky o feminizaci společnosti nebo o tom, že by správný chlap měl být emočně zdrženlivý.

Tabu, které manosféra vytváří z emocí, bylo pro Petra pomyslným bodem zlomu. „Jenomže i přes počáteční úspěch jsem se cítil čím dál tím víc prázdně. Toho úspěchu jsem nedosahoval já, ale nějaká moje maska. A bylo čím dál tím těžší si ji udržet dlouhodobě.“

„Pokud má chlap psychické problémy a necítí se sám před sebou jako muž, co nejhoršího se může stát, když půjde na terapii? Přinejhorším nebude fungovat. Jenže terapii red pill odmítá. A co nejhoršího se může stát, když se takový chlap dá právě na red pill? Bude to v sobě dusit a přinejhorším spáchá sebevraždu,“ říká. 

„Pořád mi něco chybělo a pořád jsem měl pocit, že lžu sám sobě. Říkal jsem si, že mi přece slíbili, že až něčeho dosáhnu, budu se mít dobře, budu spokojený… ale já nebyl. Proč? A oni mi na to nedokázali dát odpověď,“ vypráví Petr.

‚Bojí se zranění'

Zpětně by celou svou zkušenost s red pillem označil za toxický obchodní model. „Na začátku to vypadá tak, že ti chtějí pomoct. Nemáš úspěch u holek? Nejsi dost sebevědomej, tady máš speciální kurz a ten ti pomůže. Dobře, trochu ti pomohl, najednou je ale problém dojít od seznámení ke vztahu. Není problém, tady je další kurz. Jenomže neustále tu hranici posouvají,“ popisuje.

„No a v případě neúspěchu vždycky můžou říct: ‚No jo, ty ale nejsi ještě dost alfa.‘,“ dodává Petr. „Pořád to omílají, a to až do chvíle, kdy ten chlap třeba ztratí trpělivost. Pak se můžou stát dvě věci. Buďto prohlédne ten vzorec, začne vnímat ten scam a dostane se z toho, nebo zcela zahořkne, rezignuje a stane se z něj právě ten incel, o kterém se tolik mluví.“

Postupem času se Petrovi podařilo z králičí nory, ve které uvízl, dostat ven. Pomohlo mu k tomu studium na vysoké škole, zapojení do studentského spolku a posléze i zdravý vztah, který se mu podařilo najít poté, co začal myšlenky red pillu opouštět.

„Zjistil jsem, že se ve vztahu můžu otevřít. Viděl jsem upřímný zájem a absolutní přijetí. Poprvé v životě jsem zažil, že když byl nějaký problém, nebyli jsme to jen jeden proti druhému, ale my dva proti tomu problému,“ vypráví.

Zpětně má na extrémní manosféru a red pill jasný názor. „Celé to je založené na tom, aby muže nikdo nezranil. Odmítají emoce, prosazují dominanci a otevřené vztahy… vystavěli si systém založený na tom, aby se vyhnuli zranění.“

„Oni sice říkají, že jsou to alfa samci, že mají strašně velké ego, ukazují úspěch a peníze, ale ve finále to jsou pořád malí zranění kluci, kteří dělají vše pro to, aby nepocítili další zranění a další křivdu jako dřív,“ uzavírá.

‚Snadné řešení‘

Podle psychoterapeutky a socioložky Markéty Šetinové manosféra přitahuje často i muže, kteří nejsou v jádru zlí nebo toxičtí. „Spíše naopak, přijde mi, že prahnou po blízkosti. Chtějí mít vztahy, chtějí partnerku, jenže nevědí, jak na to. Často kolem sebe nemají muže, kteří by jim v tom mohli být vzorem nebo průvodcem.“

I vlivem algoritmů je pak velmi snadné se k podobnému obsahu dostat. „Najednou si ti muži řeknou: ‚Jo! Tohle je ono. Tohle jsem hledal.‘ Je to snadné řešení a jasný návod, co dělat, jak na to jít. A zároveň v tom vnímají přijetí – protože se ocitnou ve skupině, která jim rozumí. To je pro ně často nová zkušenost, kterou v běžném, offline světě vůbec nemají,“ vysvětluje Šetinová.

„Jenže co se pak začne dít, je, že se ten obsah postupně začne radikalizovat. Z původních návodů a rádoby praktických tipů, jak někoho sbalit, se to dost rychle posune do roviny, že za všechno můžou ženy,“ upozorňuje.

„Ten vývoj, který sledujeme, často začíná u kluků, kteří jen hledají nějaké odpovědi, a končí u mužů, kteří jsou opravdu hodně naštvaní.“

Petrova zkušenost není ojedinělá. Z výpovědí dalších mužů i žen, které redakce získala, vyplývá, že manosféra zasahuje do mnoha oblastí. Skrývá v sobě nenávist, nekalé obchodní praktiky, vztahovou manipulaci, ale i vnitřní bolest a traumata. Tomu se budou věnovat další díly série, která vychází každou sobotu.

Miroslav Harant

Související témata: manosféra, red pill, incel, misogynie, muž, muži, feminismus, duševní zdraví, algoritmus, sociální sítě, Matrix