Deset minut jsem polehával a měl zavřené oči. Musel jsem být připravený, říká o čekání na zápas Lehečka
Tenista Jiří Lehečka slaví první výhru v hlavní soutěži Wimbledonu, osmifinalistu nedávného Roland Garros Rakušana Ofnera porazil třikrát 6:4. Kromě soupeře měl také nového protivníka v dlouhém čekání na zápas, který byl o den odložený na středu a pak také kvůli dešti několikrát přerušovaný. O přípravě na zápas, ale i využití zkušeností Tomáše Berdycha promluvil v rozhovoru pro Radiožurnál Sport.
Jak těžké bylo vybojovat první výhru na Wimbledonu s tím čekáním na zápas a přerušováním utkání?
Nebylo to nic jednoduchého. Každý zápas, který se přerušuje a plán není celistvý, tak není nic příjemného ani pro jednoho hráče. Jsem šťastný, že jsem to dokázal dotáhnout do vítězného konce a myslím si, že pokud udržím herní level, tak mám šanci vyhrát i další kolo.
Bydlíte nedaleko od kurtu, protože čekání není jednoduché, když člověk neví, co bude dál?
Jakmile včera začalo pršet, tak jsem hned odešel do pronajatého domu, kde jsem trávil čas až do chvíle, kdy mi řekli, že program ruší. Dnes už jsem si nic takového dovolit nemohl, takže jsem trávil čas v šatně a hledal pohodlnou pozici, abych mohl odpočívat a zároveň být hned připraven naskočit zpátky do zápasu.
Máte v týmu Tomáše Berdycha, který si tím prošel hodněkrát. Pomáhají vám jeho zkušenosti?
Pomáhá dost, protože on na travnatém povrchu odehrál plno zápasů a má za sebou plno bizarních a kuriózních utkání z předchozích let. Když dám jeho zkušenosti dohromady s Michalem Navrátilem, který mě zná tenisově nejlépe ze všech, tak je to silná dvojka. Připravili mě hodně dobře na zápas a věřím, že to tak bude i dál.
Tomáš Berdych byl známý tím, že když se takto často přerušovalo, tak dokázal spát. Máte tu schopnost?
Pro mě je to těžší, protože jsem si tu rutinu neosvojil. Musím na Tomáše prásknout, že po prvním přerušení na dvacet minut „vytuhl“. Smáli jsme se tomu, že některé věci se nemění věkem ani s koncem kariéry. Přerušení nebylo zas tak dlouhé, abych měl důvod spát. Pět deset minut jsem polehával se zavřenýma očima. Musel jsem být ale připravený zpátky na kurt, takže na delší vyspávání nebyl čas.
Lehečka smetl Ofnera a na Wimbledonu slaví postup do druhého kola. Dál jdou i Krejčíková, Kvitová a Veselý
Číst článek
Když tak ležíte, přemýšlíte o tom, co bude?
Těžko říct, co je relaxování. Pořád jsem musel být ve střehu a být připraven, že je kurt suchý a jdu na to. Snažil jsem se fyzicky odpočívat, doplňovat energii a udržovat pitný režim. To mi umožnilo, abych dokázal soupeře ničit v důležitých koncovkách setů.
Před travnatou částí sezony jste cítil obavy, jak jste na tom nyní?
Herně se cítím opravdu fajn. Každý kurt je jiný, ale tady na Wimbledonu to skáče níž a je rychlejší. Ve Stuttgartu i v Queen’s jsem se cítil velmi dobře, bohužel jsem prohrál s žebříčkově lepšími hráči. Rozhodně to byly prohry, od kterých se dalo odpíchnout a posunout tam, kam bych si představoval.
To je kam?
Jednou bych chtěl ten turnaj na trávě vyhrát. Hra šla správným směrem a věřím, že když to tak udržím, pomůže mi to dostat se do finále nebo turnaj i vyhrát.
