Hrudky v obličeji a odumírající tkáň. Postižení žalují stát, že nebezpečný metakryl včas nestáhl z trhu
Nejprve dali desítky tisíc korun za to, že budou vypadat mladší – nechali si do obličeje vpíchnout výplňový materiál zvaný metakryl. Jenomže pak museli zaplatit další stovky tisíc kvůli zdravotním následkům tohoto zákroku. Teď skupina poškozených pacientů žaluje stát. Viní ho, že nebezpečný implantát nestáhl včas z trhu.
Třeba u Jany z Kolína to začalo záněty v místě aplikace. Ty se zhoršovaly, až jí kus tkáně v obličeji odumřel.
„Mně se to tak vzedmulo, že jsem to měla hrozné. Měla jsem úplně prodřenou kůži a hlavně jsem začala mít problémy s očima. Byla jsem rok na neschopence, vůbec jsem s tím nemohla do práce. Dělaly se mi i nekrózy, rozpadl by se mi obličej,“ popisuje Jana.
24:14
Botox či výplně jen u specialisty, žádá ministerstvo. Lékařka souhlasí: Na kůži se musí dívat expert
Číst článek
Podobně na tom byl i Juraj Heinek. „Po implantaci se mi objevily zdravotní komplikace. Spočívaly v bizarních tvarových deformacích, zánětech a bolestech v místě aplikace. V jiných částech těla ve formě revmatických bolestí. Metakryl mi způsobil také nekrózu tkáně v místě implantace, poruchu mimických svalů a potíže s artikulací řeči,“ říká s obtížemi.
„Klientům vznikly dlouhodobé zdravotní problémy. Pokud se látka metakryl nevyoperuje, může v těle v takových hrudkách putovat napořád. Takže si nechali ty hrudky, které měli třeba v obličeji, odstranit operativně a následně si museli nechat udělat rekonstrukci obličeje,“ doplňuje advokátka Hana Gutová, která pacienty zastupuje. Škody se podle ní vyšplhaly ke statisícům. Žalobu podává sedm lidí.
Její klienti požadují zpět peníze za léčení následků. Hodlají také zabránit dalšímu používání metakrylu. Pro žalobu na stát, respektive na Státní ústav pro kontrolu léčiv, se rozhodli, protože podle nich selhal.
Kdo za to může?
„Státní ústav pro kontrolu léčiv měl říct, že tento preparát se nebude prodávat, udělat opatření na trhu a zamezit prodeji nebo další aplikaci tohoto přípravku, než by došlo k prošetření, jaká konkrétní rizika má,“ míní Gutová.
3:44
Konec zfušovaných zákroků? Ministerstvo chce regulovat estetické operace, teď je může dělat kdokoliv
Číst článek
Podněty podle ní na ústav chodily léta, metakryl ale úředníci nezakázali. Lékařce Ivaně Němečkové a její společnosti Euroquirurgica, která implantát uvedla na trh, udělili pokutu 200 000 korun. Podle protokolu z roku 2016, který má Radiožurnál k dispozici, bylo důvodem nepravdivé tvrzení na etiketě, že je implantát sterilní.
Mluvčí Státního ústavu pro kontrolu léčiv Jitka Zinke připouští, že ústav několik hlášení dostal. Bylo jich šest. Ústav ale podle ní zareagoval, jak mohl. Na nesrovnalosti upozornil Institut pro testování a certifikaci, který zdravotnické prostředky posuzuje.
„Na základě jeho přezkumu byla jeho výrobci pozastavena platnost certifikátu a zdravotnický prostředek metakryl nebyl v období od 27. července 2015 do 18. srpna 2017 uváděn na trh,“ uvedla Zinke.
Naposledy se podle ní mohl implantát na trhu objevit v březnu 2019. Pak mu vypršela platnost certifikátu. Podle poškozeného Heineka ho ale lékařka nabízela i po tomto datu – v srpnu 2020. I to ústavu nahlásil.
21:57
Hodiny na sále a opakované kontroly. Chirurgové z Motola popisují odstraňování páteřních nádorů
Číst článek
‚Nikdo si na nás nestěžuje‘
Lékařka Ivana Němečková ze společnosti Euroquirurgica říká, že žádné problémy nebyly.
„Já žádné stížnosti nemám. Jediná byla před sedmi lety jedna paní, která byla kverulantka. Jinak jsme od nikoho žádné stížnosti na problémy neměli. Nikdo si na nás nestěžuje, nikdo o nás nic neříká…,“ tvrdí Němečková.
Metakryl podle ní prošel audity a kontrolami evropských úřadů a falešná obvinění vyšetřuje policie.
Její slova ale rozporuje šéf Společnosti estetické a laserové medicíny Roman Šmucler.
„Těch komplikací byla celá řada a různě jsme je řešili. To znamená, že byli pacienti, které jsme operovali, byli pacienti, kterým jsme se snažili pomoci lasery, byli i pacienti, které jsme poučili, že se s tím musí více méně smířit, protože rizika operace byla mnohem větší než možný benefit,“ popsal Šmucler.
Odborné společnosti po celém světě podle něj před metakrylem varují a v řadě zemí už ho zakázali. V estetické medicíně se nesmí používat například v Evropské unii ani ve Spojených státech. Využívá se hlavně ve stavebnictví, a to jako plexisklo.
