Hokejovou extraligu čeká 1000. kolo, pro fanoušky zůstává atraktivní zábavou

Jak už jsme vícekrát připomněli, samostatná česká extraliga bude mít dnes večer za sebou rovnou tisícovku odehraných kol. Premiéru měla v sezóně 1993-4 a od té doby se v soutěži vystřídalo 24 klubů, z nichž 6 se může pochlubit tím, že nechybělo v žádném z dosavadních dvaceti ročníků.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Jiří Burger z Vítkovic právě překonává litvínovského Pavla Francouze a vyrovnává z trestného střílení na 2:2.

Jiří Burger z Vítkovic právě překonává litvínovského Pavla Francouze a vyrovnává z trestného střílení na 2:2. | Zdroj: ČTK

Nejvíce titulů - celkem 6 - posbíral Vsetín, čtyřikrát zvítězila Sparta, třikrát Pardubice a dvakrát Slavia, jednou dosáhli na metu nejvyšší hokejisté Karlových Varů, Olomouce, Třince a Zlína.

A co je důležité, pro diváky stále zůstává extraligový hokej - navzdory tvrdé televizní konkurenci renomovaných zahraničních soutěží - atraktivní zábavou.

„I na hokeji najdeme pár individuí, která neunesou porážku vlastního týmu, občas se něco stane, ale to k tomu sportu patří. Ale s fotbalem se nedají tyto incidenty srovnávat,“ říká českobudějovický obránce František Ptáček - úřadující český rekordman v počtu odehraných extraligových zápasů.

Přehrát

00:00 / 00:00

Pohled na hokejovou extraligu před 1000. kolem nabízí Aleš Procházka

Občas mívají fanoušci díky výluce v zámořské NHL postaráno o neplánované hokejové posvícení, což platilo také v první polovině probíhající sezóny. A mladíci, kteří účinkují na extraligovém ledě, se měli od koho přiučit.

Jako třeba devatenáctiletý slávistický útočník Tomáš Hertl. „Koukat se třeba na Plekance, na Jágra, to je nádhera, jak si to dávají. Snažím se to okoukávat. A budu se snažit, aby mi to šlo ještě lépe.“

Snem mnoha začínajících borců je zkusit štěstí v NHL. Ale najdou se i takoví, kteří po prvních zkušenostech zpoza oceánu zamíří zpátky do extraligy.

„Taky jsem byl v zámoří, ale nevydržel jsem tam. Byl jsem tam dva měsíce, a pak jsem se vrátil zpátky do Litvínova. Nemám na to postavu a nevyhovuje mi tam hra. Jenom se to řeže, malé kluziště,“ tvrdí například obránce Karel Kubát.

A pak jsou tu zralí zkušení hráči, kteří sice byli a jsou dost dobří na to, aby dostávali nabídky odjinud, ale přesto nejenže neopustili extraligové jeviště, ale po dlouhé roky se objevují v dresu jediného klubu.

„Jestli dobře počítám, tak tohle by měla být dvanáctá sezóna,“ ohlíží se vítkovický kapitán Jiří Burger. Že by opravdu nikdy neměl chuť změnit působiště? „Jednou maximálně dvakrát tam bylo nějaké pomyšlení. Ale nakonec jsem se vždy rozhodl zůstat ve Vítkovicích a žádného rozhodnutí nelituji. Jsem ve Vítkovicích spokojený,“ říká.

Extraliga se ovšem neobejde ani bez hokejistů, kteří po řadu let působili v NHL nebo v Evropě a kteří se ve zralejším věku vrátili tam, kde začínali s velkým hokejem. V takové roli se ocitl zlínský útočník Petr Čajánek.

„To už snad ani porovnávat nejde, protože za těch devět let, co jsem byl mimo, se jednak člověk strašně změní, soutěž se posunula, hokej se změnil – hráči jsou rychlejší, brankáři větší. Takže to srovnání je zkreslené,“ myslí si Čajanek.

A co popřát hokejové extralize do další tisícovky odehraných kol? Určitě především to, aby zůstala v očích fanoušků atraktivní lidovou zábavou. Vítězové i poražení se totiž po každém utkání shodují alespoň v jednom: Hokej se hraje pro diváky.

Aleš Procházka, Mirko Vasić Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme