Deblkanoisty Volfa se Štěpánkem dělily setiny sekundy od zlata na začátku i konci kariéry
Deblkanoisté Ondřej Štěpánek a Jaroslav Volf mají za sebou poslední závod bohaté kariéry. Rozloučili se s ní po společných 23 letech na domácím mistrovství světa stříbrnou medailí, k té zlaté chyběly na těžké trati v Troji 4 setiny sekundy.
Když nastupovali v bouřlivě atmosféře kanoisté Jaroslav Wolf a Ondřej Štěpánek ke svému poslednímu závodu, ještě netušili, že jejich loučení bude medailové. O to víc je příjemnější, že to bylo doma v Troji, škoda jen, že ke zlatu chyběly čtyři setiny sekundy.
Deblkanoisté Volf se Štěpánkem přidali ke stříbru z MS i titul v hlídkách
Číst článek
„Když jsme vstoupili mezi dospělé, tak jsme s bratry Hochšornerovými prohráli o jedinou setinu na mistrovství Evropy v Roudnici. Jsme na to zvyklí. Musí se závodit hold až do konce. Škoda, že nám chyběly dva až pět centimetrů,“ byl spokojený Ondřej Štěpánek.
Volfící, jak se 33letým závodníkům říká, toho zvládli za svou kariéru už mnoho, stříbro a bronz z olympijských her, ale medaile z domácího světového šampionátu, to je krásný závěr kariéry.
„Šli jsme spolu cestou dlouhou 23 let a dnešek měl být vyvrcholením společné kariéry. Říkali jsme si, že ať to dopadne jakkoliv, budeme spokojení. Tenhle jediný závod zase pro nás až tak důležitý nebyl,“ doplnil svého kolegu Volf.
Ano, počítáte správně. Tihle dva spolu jezdí v jedné lodi od deseti let. Českou dvojici tlačila do cíle zaplněná tribuna a právě fanoušci mají velkou zásluhu na příjemném loučení se s kariérou, potvrzuje to Jaroslav Volf.
„Atmosféra byla úžasná, ale na druhou stranu zase pro nás trochu stresující, protože jsme cítili zodpovědnost. Myslím, že jsme se s tím poprali důstojně.“
Na hodnocení kariéry je ještě brzy
I když měli Wolf se Štěpánkem jen pár minut po svém závodě, nemohla nepřijít otázka na zhodnocení celé kariéry. Na to je ale podle Štěpánka příliš brzy.
„Hodnotit to budu až někde u krbu s vnoučaty na klíně. Super pocit. Mám husí kůži i teď, když o tom mluvím. Rachot z tribun byl opravdu velkej. Děkujeme!“
Z výhry ve skvělé atmosféře se nakonec radovat britský pár David Florence - Richard Hunslow. Ve finále byly další dvě české lodě, ale dvojice Karkovský, Jáně a Kašpar, Šindler na medaile nedosáhly. Druzí jmenovaní skončili čtvrtí za slovenskými bratry Škantárovými.
I tak Jaroslav Štěpánek ví, že po konci kariéry mají své české nástupce. „Celý rok nás honili a poráželi. Letos jsme je na světové akci porazili poprvé a hned je z toho medaile. Máme kvalitní nástupce.“
A jak se říká, končit se má na vrcholu, ale Wolfící skončili 4 setiny sekundy pod vrcholem. Jejich rozhodnutí o konci je už ale definitivní.
Stříbro pro nás má příchuť zlata, neskrývají spokojenost Volf se Štěpánkem
Číst článek
„Kluci nám celou sezónu zatápěli. Pro mě to už bylo takové trápení, když se nám v trénincích tolik nedařilo, ale celou sezonu jsme směřovali k tomuhle závodu.“
A poté, co promáčení rozdali pár rozhovorů a přijali gratulace, mohl přijít ten nejhezčí moment dnešního dne v Troji. Loučení Štěpánka s Volfem nakonec přeci jen bylo zlaté, společně s dalšími dvěma loděmi, vybojovala česká parta ještě zlato v soutěži hlídek.
