Během štafety v Hochfilzenu sehrál každý z kvarteta českých biatlonistů jinou roli
Ve smíšené štafetě patří čeští biatlonisté k absolutní extratřídě a rozhodně budou mezi favority na olympijskou medaili. Ve štafetě mužské a ženské ale v sobotu Češi v Hochfilzenu na nejlepší nestačili. Ženské kvarteto skončilo dvanácté, muži obsadili sedmou příčku. Pro všechny členy kvarteta Krčmář, Soukup, Vítek, Moravec byl přitom závod svým způsobem zvláštní.
„Byl to hrozný mazec, ani nevím, kdy jsem byl na střelnici. Všechno to bylo tak rychlé. Byl to zážitek, až na dvě chyby při střelbě to bylo slušné,“ popisoval po závodě své pocity Michal Krčmář.
„Vzhledem k tomu, že to byl takový jeho křest, tak to zvládnul docela dobře. Škoda dvou dobíjení, ale ta ztráta není zase nějak velká. Byl tam s nimi v balíku, myslím, že to zvládnul,“ chválil dvaadvacetiletého Michala Krčmáře i reprezentační trenér Ondřej Rybář.
Biatlonista přezdívaný Bimbo ztratil 37 sekund a předával jako dvanáctý. Velmi zodpovědnou roli prvního člena štafety přitom zažil vůbec poprvé, na mistrovství světa v Novém Městě byl totiž pro změnu finišmanem.
„Na čtvrtém úseku už má člověk karty rozdané, tady se teprve rozdávají. V Novém Městě se mi rozhodně běželo hůř než tady, ale zase jsem tam lépe střílel. Člověk si nebere.“
O tom se přesvědčil i Jaroslav Soukup. Ten předvedl pěknou stíhací jízdu podpořenou bezchybnou střelbou a po své druhé položce ztrácel ze šesté pozice pouhých osm sekund na čelo závodu. Jenže na každém mezičasu zpomaloval víc a víc, až z toho bylo manko půlminutové.
„Je to jednoduché, prostě jsem vytuhnul. Bohužel jsem to nemohl rozdýchat, dlouho jsem něco takového nezažil. Mrzí mě to, závod to byl jinak skvělý. Pořád je tam ale šance,“ říkal po dojetí druhého úseku Jaroslav Soukup.
Česká štafeta biatlonistů obsadila v Hochfilzenu sedmé místo, zvítězili Norové
Číst článek
Jenže běh úplně nesedl ani třetímu v pořadí Zdeňku Vítkovi. Poměrně logicky - kvůli bolestem zad měl týdenní výpadek.
„Šest dní jsem vůbec nic nedělal, pomalu jsem ani nechodil. Už před závodem jsem říkal trenérovi, že nemám porovnání a že nevím, jestli jsem na tom dobře, nebo špatně. Dneska už jsem to porovnání měl a nic dobrého to nebylo.“
A zvláštní závod zažil i Ondřej Moravec. V poslední době je zvyklý se na závěrečném úseku prát o stupně vítězů, jenže na trať vyrážel až jako jedenáctý s více než minutovou ztrátou.
„Člověk musí s tou situací vždycky nějak naložit. Dneska se potvrdilo, že ne vždycky musím finišovat o nějaké dobré umístění. Ale kdybych tam byl, tak by to asi dopadlo dobře, což je důležité pro mě, protože jsem nezklamal. Potvrdil jsem si, že tam můžu jezdit, to je pro mě důležité."
Hrdina bronzové smíšené štafety z domácího mistrovství světa zase střílel rychle a bezchybně, solidně běžel, ještě zabojoval o pátou příčku, ale tentokrát to na lepší než sedmé místo nestačilo.
