Rychlobruslařka Martina Sáblíková relaxovala na hotelu, užívala si pohodu
Martina Sáblíková si na mistrovství světa v Heerenveenu užívala volný den. Do sbírky zatím získala dvě zlaté medaile a tak si mohla odpočinout. V neděli se ale představí na patnáctistovce a také v závodu s hromadným startem.
„Zatím to platí, o ničem jiném jsme se nebavili. Uvidíme, jak to půjde, jak budu unavená. Dám do toho všechno, ale když se to nepovede, tak se to nepovede. Už mám splněno,“ má jasno den před vyvrcholením světového šampionátu Martina Sáblíková.
Jenže ve hře jsou ještě dvě sady medailí. Především cenný kov ze závodu s hromadným startem by nemusel být nereálný. Alespoň podle trenéra Petra Nováka.
„To si možná myslí Petr, ale podle mě to bude hodně těžké. To je fakt loterie,“ je opatrnější Sáblíková.
Martina Sáblíková si po zisku dvou zlatých medailí dopřála na mistrovství světa odpočinkový den. Během něj si našla čas na rozhovor s reportérem Radiožurnálu Pavlem Petrem.
Během soboty byste držitelku dvou zlatých medailí z Heerenveenu na stadionu hledali jen velmi obtížně. Přednost dostal hotel. Hlásí se únava z nabitého programu. Tělo si potřebuje odpočinout.
„Dřina je to obrovská a už mi není osmnáct, tělo dostává víc zabrat,“ postěžovala si tak trochu česká reprezentantka na svých současných sedmadvacet let.
„Začínají mě bolet věci, které jsem ani nevěděla, že mám. Třeba stehna zezadu mě nikdy nebolela. Teď dojedu závod a bolí mě lýtka, jde mi to do stehen. Tělo neregeneruje, jako regenerovalo, když bylo mladší.“
K tomu všemu je nutné připočítat občasné problémy se zády. Nic z toho by ale nemělo limitovat výkon v závěrečný den šampionátu. Jak si ale nejlépe odpočine?
„Buď se jdu projít, nebo jdu spát. Někdy si pustím film a snažím se vžít do jeho děje, do osoby, která hraje některou z hlavních rolí. Abych se oprostila od toho, že jsem sportovec, rychlobruslař a prožívala něco jiného,“ vypráví Martina Sáblíková.
A sílu může dodat také dobrá snídaně. Ne vždy si trojnásobná olympijská vítězka může dopřávat.
Talent, disciplína a taky důvěra v trenéra, to vše dělá ze Sáblíkové šampionku
Číst článek
„Snídaně byla výborná. Měla jsem chleba, párky, dobrý to bylo. Musela jsem se najíst, protože jsem ve dvě hodiny ráno dostala takový hlad, že jsem na pokoji začala luxovat banány. Nic jiného jsem tam neměla.“
Občas navíc neškodí, což samozřejmě neplatí o dnešku a pobytu na světovém šampionátu, rychlobruslení z hlavy vytěsnit a zajít si posedět s kamarády třeba na šálek kávy.
„Na závodech se soustředím jenom na jedno, protože mě to baví a živí mě to. Ale jsem taky jenom člověk a musím prožívat i normální život,“ neopomněla zdůraznit Martina Sáblíková.
