Broža z OSN: V Gaze je 40 procent populace bez jídla několik dní. Už se tam nedají produkovat potraviny

OSN v pátek vyhlásila hladomor v Pásmu Gazy. Je to poprvé, co se něco takového stalo na Blízkém východě. Podle odborníků v Pásmu Gazy trpí katastrofálním hladem půl milionu lidí. Izraelské ministerstvo zahraničí reagovalo prohlášením, že v Pásmu Gazy hladomor není. „Bez příměří a bez bezpečí není možné v Gaze poskytovat masivní rozměr humanitární pomoci, která je potřeba,“ říká pro Radiožurnál vedoucí Informačního centra OSN v Praze Michal Broža.

Rozhovor Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Michal Broža, vedoucí kanceláře OSN v ČR

Pomoc je většinou velmi zdržována, ať už na přístupových bodech, nebo co se týče pohybu po Gaze, říká Broža | Foto: Karolína Němcová | Zdroj: Český rozhlas

Můžete vysvětlit, kde leží hranice, za kterou potravinová krize dosáhne úrovně hladomoru? V jaké fázi se dá situace v daném regionu označit tímhle termínem?
Řeknu přímo ta data – systém klasifikace potravinové nedostatečnosti, nebo potravinové bezpečnosti, má samozřejmě řadu kritérií.

Přehrát

00:00 / 00:00

Proč vyhlásila OSN v Pásmu Gazy hladomor? A pouští Izrael na území dostatek potravin? Poslechněte si rozhovor s Michalem Brožou z Informačního centra OSN

Ta nejvyšší fáze, hladomor nebo katastrofa, je založena na třech faktorech. Nejméně pětina domácností v daném regionu trpí extrémním nedostatkem jídla, tedy lidé tam třeba několik dní buď vůbec nejí, nebo mají sotva jedno jídlo denně.

V Gaze je to přibližně 40 procent populace, kterých zůstává i několik dní bez jídla. Druhá podmínka je, že 30 procent dětí trpí akutní podvýživou. Máme informace z místa, že v Gaze už zemřelo víc než 100 dětí čistě následkem hladu.

Třetí podmínkou je, že na 10 000 obyvatel v tom území umírají buďto dva dospělí, nebo čtyři děti na podvýživu.

Zdroje informací

Víme, že je velmi těžké dostat informace z Gazy, zahraniční novináři tam nemohou. Kde získává OSN data, podle kterých pak rozhoduje?
Jsou z mnoha zdrojů, hodnotí se mnoho faktorů, třeba kolik jídla přichází do té oblasti, kolik se tam produkuje potravin, kolik mají domácnosti prostředků na nákup potřeb a kolik jim zbývá na jídlo, kolik jídlo stojí, jaká je dostupnost na trhu, kolik přichází humanitární pomoci, jaká je pravidelnost přístupu potravin...

Vychází se z národních statistik, vychází se ze statistik, které poskytují nemocnice, v některých případech školy, humanitární organizace, ať už mezinárodní nevládní organizace, nebo agentury OSN.

Ministři zahraničí z 24 zemí vyzvali Izrael k umožnění dodávek humanitární pomoci do Gazy

Číst článek

Jsou to informace o počtu úmrtí, jejich příčin a tak dále. Data dodávají i některé odborné instituce, které se například zabývají tím, že získávají satelitní snímky, a ze satelitních snímků je zřejmé, že většina zemědělské půdy v Gaze je zničena, takže vlastně se tam dlouhodobě neprodukují žádné potraviny.

Mluvil jste o tom, že posuzujete i přísun humanitární pomoci. Například Izrael poukazuje na to, že v posledních týdnech byl přísun masivní. Je to něco, co OSN nemůže potvrdit?
Mluvíme trochu pořád v začarovaném kruhu. Ano, je pravdou, že v posledních dnech a možná pár týdnech poněkud posílil přísun humanitární pomoci do Gazy, a to ať už izraelské pomoci, ale především pomoci mezinárodní.

Nicméně pomoc je většinou velmi zdržována, ať už na přístupových bodech, nebo co se týče pohybu po Gaze. Pokud si vezmeme, že 86 procent území je zjednodušeně řečeno válečná zóna, tak i pohyb humanitární pomoci po Gaze je velmi omezený.

Stovky distribučních míst, které měly agentury OSN a mezinárodní nevládní organizace rozvinutý po Gaze, jsou z velké části buďto zničeny nebo nepřístupné, to znamená, že ta pomoc přichází málo.

Potřebujeme obrovský přísun a v neposlední řadě, bez příměří a bez bezpečí není možné v Gaze poskytovat masivní rozměr té humanitární pomoci, která je potřeba, zejména v části Gaza City a okolí, kde je ta situace v tuto chvíli nejhorší a vojensky nejkomplikovanější.

Věra Štechrová, David Čížek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme