K státním maturitám se letos podle dat Cermatu přihlásilo zhruba 75 600 studentů, kteří šli ke zkoušce poprvé. Státní maturita je ze zákona povinná z českého jazyka a literatury.
Pondělní testy se neznámkují, ale hodnotí se jen na úrovni prospěl, nebo neprospěl a také procenty. Celkem mohou studenti získat až 50 bodů, ke složení zkoušky jich potřebují 17.
„Ženy jsou souzeny víc. Když udělá žena chybu, tak je blbá, a když udělá chlap chybu, tak se blbě vyspal,“ říká Burešová. Dodává ale, že více narážek slýchává od společnosti než z vědeckého prostředí.
Studentům se u maturit dařilo letos lépe než vloni. Profilová část zkoušky potrápila gymnazisty, studenti nástavbových oborů měli problém zejména se společnou částí, píše ve výroční zprávě inspekce.
K odchytu své oběti láčkovky využívají unikátní vodní skluzavku. „Mají speciálně kluzký a různě tvarovaný povrch,“ vysvětluje rostlinná ekoložka Jitka Klimešová.
Podobný, avšak nepravidelný vzorec byl patrný i v minulých letech. Příčiny mohou být různé, jako nejpravděpodobnější se však jeví rozdílná obtížnost obou termínů.
CERMAT totiž opravdu neví, jak obtížné jeho testy jsou v meziročním srovnání. Tato informace neexistuje ani v případě společné části maturitní zkoušky, ani v případě jednotných přijímacích zkoušek.
„Médii proběhly příklady cvičení, které byly označeny jako sporné nebo že by je žáci v té třídě umět neměli. Všechny úlohy byly v pořádku a v souladu s rámcovými vzdělávacími programy,“ říká ředitel.
Umělá inteligence i chybuje. Žáci proto musejí přijít na to kde a zadat programu pokyn k napravení chyby. Během výuky tak třeba zjistili, že jí moc nejdou zlomky.
Podprůměrné výsledky vykazují především školáci, jejichž mateřštinou není finština. V jazyce ani ve třetí třídě nedosahují úrovně svých rodilých spolužáků.
Ukazují to výsledky průzkumu, který posledních šest let zpracovává Centrum výzkumu veřejného mínění (CVVM). Letos se ho od začátku září do začátku listopadu zúčastnilo přes 800 lidí starších 15 let.
„Zacharov předstíral, že potřebuje hodiny matematiky. Doučoval ho mladý inženýr. Zacharov po něm postupně chtěl informace z odvětví umělé inteligence, kterému se jeho učitel věnoval,“ říká Follorou.
Podle čínského ministerstva školství nejsou ilustrace v učebnici matematiky hezké a neodrážejí skutečný obraz čínských dětí. Ministerstvo přišlo s tímto závěrem v květnu po měsíčním vyšetřování.
Analýza dat think-tanku IDEA při CERGE-EI Národohospodářského institutu Akademie věd tvrdí, že hodnotící škála od jedné do pěti je pro spravedlivé a přesné ohodnocení žáků nedostatečná.
Z elitního vyšetřovatele je dnes civilní zaměstnanec. Josef Mareš se podílel nebo je přímo autorem projektů, jako jsou Případy 1. oddělení, cyklus Devadesátky.
Většina středoškoláků se na maturitu necítí být kvůli pandemii koronaviru dostatečně připravená, pociťují také stres z války na Ukrajině. Ministr proto vyzývá učitele, aby byli ke studentům shovívaví.
„Matematika je takový ten předmět, kde je hrozně důležité mít dobré základy, a na nich pak dále stavět,“ říká Marek Valášek, čerstvý držitel ceny Zlatý Ámos.
Podrobné výsledky jsou interní a určené pouze pro potřeby škol. Největší problémy měli podle České školní inspekce žáci s matematikou, v češtině je nejvíc potrápila práce s textem.
Podzimní opravný a náhradní termín maturit se konal 1. a 2. září v 98 středních školách. Přihlásilo se k němu asi 5000 lidí, k termínům se nakonec dostavilo 4300 lidí.
Z matematiky propadlo letos 16,8 procenta studentů, o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Vyplývá to z informací ministerstva školství a Cermatu.
Jedna vyhozená svačina, jedno vlakové neštěstí a jeden muž posedlý čísly svedou dohromady partičku životem zkroušených lidí, jejichž šílený plán pomsty slouží jako nadmíru účinná skupinová terapie.
Hranici úspěšnosti v testech bude určovat ministerstvo školství a Cermat, který má státní zkoušky na starosti, ji uvede v testových sešitech. Vyplývá to z nové úpravy vyhlášky k maturitám.
Ministerstvo na sociálních sítích sklidilo kritiku za sexistický přístup a diskriminaci. Kritici připomínají, že první nositelkou prestižní Fieldsovy medaile je íránská matematička Mírzácháníová.
