Vědci z Masarykovy univerzity byli první, kdo tento proces nafotili. „Použili jsme k tomu kryo-elektronovou mikroskopii, pro kterou je ale potřeba vzorky zmrazit tekutým dusíkem,“ popisuje vědkyně.
Stanislava Bezdíček Králová měla možnost vyrazit na Antarktidu pro tamní mikrobiální minikomunity. Právě z těch by mohli vědci vyvinout nová antibiotika.
Studie zjistila, že v těle těchto ptáků koluje širší škála bakteriálních kmenů a až třikrát více genů AMR (bakterie odolné vůči antibiotikům), než u ptáků žijících v izolovanějším prostředí.
Molekulární genetik z Akademie věd České republiky také vysvětlil V pořadu Jak to vidí… na Dvojce, co jsou skákavé geny, jaké mají vliv na náš mozek a proč lidem během vývoje zmizel ocásek.
Nová antibiotika reagují na bakterie známé pod zkratkou Crab, které jsou rezistentní vůči běžným antibiotikům, Světová zdravotnická organizace je proto považuje za jedny z nejnebezpečnějších patogenů.
„Lékaři velmi často spolupracuji s některými lékárnami, takže mohou ověřit, zda je léčivo dostupné či nikoliv,“ navrhuje pacientům náměstek ministra zdravotnictví Jakub Dvořáček.
Ministerstvo zdravotnictví plánuje pořádat pravidelné konference k situaci ohledně dodávek a zásob léků. S výrobci léčiv jedná české ministerstvo zdravotnictví podle Válka po celém světě.
Vědci během vývoje použili algoritmus umělé inteligence, který byl ze vzorku více než šesti a půl tisíce sloučenin schopný identifikovat antibakteriální molekuly.
Nových antibiotik je málo a jejich vývoj je časově i finančně náročný. V Česku sice spotřeba antibiotik v covidových letech klesla, loni se ale opět přiblížila úrovni z roku 2019.
Následující týdny si budou moci lék Ozempic koupit jen ti, kteří ho nemůžou nahradit žádným jiným výrobkem. Za jeho nedostatkem stojí vysoká poptávka na trhu.
Princip vědci z Barcelony testovali na myších. Využili pro to konkrétní bakterii nazvanou Pseudomonas aeruginosa, která způsobuje zápaly plic u lidí s plicní ventilací.
Podle lékařů a lékárníků nastal výpadek jednoho ze základních antibiotik a následoval dominový efekt, kdy postupně docházejí i léky, které lékaři začali předepisovat místo něj.
„Zastánci intenzivní formy zemědělství řeknou: My vás přece živíme. Jistě, toto hospodaření opravdu produkuje velké množství potravin, ale musíme dodat: za jakou cenu,“ říká půdní mikrobiolog Šimek.
Sledování předepisování antibiotik v souvislosti s provedenými CRP testy zatím v Česku chybí. Mohlo by přitom představovat další z nástrojů, jak spotřebu antibiotik hlídat.
Do splašků se dostávají využitá a nevyužitá antibiotika, a to nejen od lidí, ale i ze zemědělství. Čím více podáváme antibiotik, tím více se bakterie brání, upozorňují vědci.
Nadužívání antibiotik v uplynulých letech k léčbě triviálních infekcí vedlo k tomu, že jsou méně efektivní při potlačování závažných infekcí. Lidé tak umírají na běžná infekční onemocnění.
Vědci z Riceovy univerzity v Houstonu osvítili polystyren UV zářením po dobu pěti a dvaceti dnů. Povrch mikroplastu je pod vlivem venkovního prostředí lépe smáčivý a bakterie se na něm lépe uchytí.
V českém tisku se ve čtvrtek dočtete, že si stát musí na důchody v příštím roce půjčit nejméně 36 miliard korun. Více si přečtěte ve výběru z médií, který sestavil Radiožurnál.