Archeologie z nebe. Brněnské muzeum odkrývá památky objevené z ptačí perspektivy
Více než 12 tisíc leteckých snímků převedli do digitální podoby vědci a památkáři v rámci projektu Archeologie z nebe. Ten je nyní k vidění v rámci multimediální výstavy o dálkovém archeologickém výzkumu, kterou připravil Archeologický ústav akademie věd. Expozice je k vidění do září letošního roku v Moravském zemském muzu v Brně. Většinu vědeckých snímků může veřejnost nalézt i v otevřeném digitálním archivu.
Jak dokládají mnohé pozůstatky, Česká krajina je bohatá na archeologické lokality. Některé – jako hrady – jsou nepřehlédnutelné. Letečtí archeologové ale mohou odkrývat i dávná sídliště a pohřebiště, po nichž z běžné perspektivy nezbylo na povrchu země téměř nic.
Neandrtálci žili ve větších skupinách, než si vědci dosud mysleli. Lovili velké slony a sušili jejich maso
Číst článek
„Současná podoba krajiny je výsledkem několika tisíc let intenzivní činnosti člověka. A je to právě pohled z výšky, takzvaný dálkový průzkum země, který přispěl k objevení největšího množství archeologických lokalit, například rondelu u Skupic,“ uvádí Martin Gojda z Archeologického ústavu akademie věd v Praze.
Stopy lidských aktivit lze z výšky zaznamenat díky rozmanitým příznakům. Třeba v podobě porostů, stínů na povrchu, v rozdílech při navátém sněhu nebo sklonu svahu. Nejčastějším ukazatelem je ovšem vegetace.
„Plodiny v různých půdách jednotlivých výplní archeologických objektů rostou lépe, nebo hůře. V zaniklých obydlích a hrobech lépe, na kamenitých strukturách hůře,“ říká Gojda.
„Nejlépe se tyto změny projevují na obilí, ale zachytit je lze i na jiných kulturních plodinách. V zimě a při jarním tání zase v závislosti na vlastnostech půdní výplně taje tenká vrstva sněhu odlišně,“ doplňuje vědec a jeden z autorů výstavy v Moravském zemském muzeu v Brně.
Historie letecké archeologie
Historie objevování archeologických památek pohledem z výšky sahá až do konce 18. století, kdy se uskutečnily první letecké průzkumy pomocí horkovzdušných balonů. Se snímky z letadla se lze setkat od roku 1908. První fotografie pro potřeby archeologie se v Čechách a na Moravě pořizovaly od přelomu 20. a 30. let 20. století, standardní součástí vědeckého výzkumu se ale stávají až v 90. letech minulého století. Průkopníkem letecké archeologie se stal v té době Miroslav Bálek, zaměstnanec tehdejšího Archeologického ústavu ČSAV v Brně. Jeho bohatý fond se stal hlavním předmětem zájmu projektu Archeologie z nebe.
Expozice, která je součástí vědeckého projektu seznamuje návštěvníky s již více než stoletou historií objevování archeologických lokalit pomocí leteckého snímkování a přibližuje jejich nenahraditelný vědecký přínos.
Kromě fotografií řady archeologických památek lze na výstavě vidět také 3D modely památek, hrobů a výzkumných zařízení.
Autorkou expozice je Barbora Tesařová z brněnského studia muse.arch. Část výstavy pojala jako průvodce po kulturních krajinách s archeologickými nálezy.
V dalších částech si mohou návštěvníci vyzkoušet například simulátor dronu a nahlédnou do více než 25 tisíc leteckých fotografií v Digitálním archivu Archeologické mapy České republiky.
Výstavu Archeologie z nebe je možné zhlédnout v brněnském Pavilonu Anthropos Moravského zemského muzea až do 3. září 2023.
