Neandrtálci žili ve větších skupinách, než si vědci dosud mysleli. Lovili velké slony a sušili jejich maso
Před asi 125 tisíci lety se po naší planetě proháněli sloni dvakrát větší než ti dnešní. Právě tato zvířata přitom nejspíš byla ceněným úlovkem neandrtálců. A nejspíš předchůdcům moderního člověka umožnila žít ve větších skupinách, než si vědci doposud mysleli.
Z nových studií vyplývá, že neandrtálci žili ve skupinách složených z desítek jedinců. Zdá se, že lovili velká zvířata, třeba slony s přímými kly. Ti byli dvakrát větší než dnešní afričtí sloni. Měli asi čtyři metry na výšku a vážili 13 tun.
Sloni takové velikosti se v případě úlovku musí rychle zpracovat a sníst.
Archeologové zahájili na Přerovsku nový průzkum. Doufají v odkrytí pozůstatků lovců mamutů
Číst článek
Z jediného zvířete měli neandrtálci až 2500 porcí, část z nich byly navíc tehdejší lidé schopni uchovat. Nové objevy ukazují, že maso zabitých slonů neandrtálci sušili nad ohněm.
Oheň používali také při vypalování krajiny. Už se tak nejednalo o typické cestující lovce a sběrače, protože na jednom místě zůstávali delší dobu.
Nové informace o neandrtálcích pochází ze zkoumání německo-nizozemského týmu, který své zkoumání publikoval v časopise Science Advances. Skupina vědců se zabývala nálezem z Německa z okolí Halle ve středním Německu.
V 80. letech se zde našly kosti asi 70 slonů, které vědecký tým momentálně zkoumá. Odborníci na základě zkoumání poškození na kostech přišli na to, že se jedná o pozůstatky ulovených slonů.
Pravděpodobně se tak jedná o místo, kde neandrtálci žili zhruba 125 tisíc let před naším letopočtem. Žili zde navíc poměrně dlouho, asi dva až čtyři tisíce let.
2500 porcí ze slona
Vědci jsou si navíc poměrně jistí, že jde o kosti ulovených slonů, nikoliv kostry uhynulých zvířat. Usoudili tak ze složení kostí, všechny nálezy totiž pochází z velkých zvířat a samců.
V dinosaurech jsme se spletli, žilo se jim lépe v chladu než v teple. Díky peří, vysvětluje paleontolog Olsen
Číst článek
Neandrtálci lovili především velké samce, ze kterých měli nejvíc masa. Samci se navíc dobře chytali, protože jsou to samotáři. Pro předchůdce člověka bylo mnohem jednodušší je nahnat samotné do bažiny, jámy nebo ze srázu. Kdyby šlo pouze o náhodně uhynulá zvířata, pravděpodobně by se jednalo o různé kusy.
Odhadnout, jak velké tehdejší neandertálské skupiny byly, jde jen velmi těžko. Skupina ovšem musela mít minimálně dvacet členů, což je nejnižší možný počet osob, které dokážou rozporcovat slona za sedm dní, tedy než se maso zkazí.
Dosavadní archeologické odhady neandertálské skupiny odhadují na deset až třicet lidí. Skupina zkoumaná v souvislosti s nálezem kostí v Německu ale byla větší.
Nálezy ve Španělsku a Francii napovídají, že skupiny neandrtálců mohly mít dvanáct až třináct lidí. Jejich složení napovídá spíše na děti a dospívající, protože lidé tehdy umírali v nižším věku.
Této teorii odpovídá také loňský nález skupiny na Altaji, které se skládala z pěti dospělých a šesti dětí. Další nálezy, ukazující například na transport obsidiánu jako materiálu, naznačují, že existovaly jakési nadklany, které si měnily zboží i muže a ženy mezi skupinami.