Jak vypadalo podzemí Pražského hradu v 11. století? Klikněte na aplikaci Pražský hrad archeologický
Pražský hrad archeologický – aplikace, se kterou můžete prozkoumat nepřístupné prostory Pražského hradu – chodby, kamenné domy, nejstarší opevnění. „O středověku relativně hodně víme, ale pravěké osídlení je skryto,“ říká archeoložka a historička umění Jana Maříková Kubková, která na aplikaci pracovala čtyři roky. Jak rozložité vlastně podzemí největšího hradního komplexu na světě je? A které příběhy se z něj dodnes dají vyčíst?
Kdybychom si přestavili Pražský hrad jako lego, kostičku po kostičce bychom odebírali vrstvy a chtěli se dostat do dob před křesťanským osídlením, co bychom tam našli?
Dostali bychom se hodně hluboko, je to princip naší práce, kterou aplikujeme v posledních 15 letech. Pokoušíme se zrevidovat všechny archeologické výzkumy, které na Pražském hradě proběhly za posledních 150 let, a postupně rozkládáme Pražský hrad jako takové vrstvy. Začínáme ze dvou stran, od začátku a od konce, a z obou stran se blížíme ke středu. Začalo to tak, že naše kolegyně geoložka Iva Herichová rekonstruovala georeliéf, takže víme, jak to tam vypadalo, než přišel člověk.
Pražský hrad se neustále rekonstruuje, je to dílo všech císařů a prezidentů, říká archeoložka Jana Maříková Kubková. Poslechněte si celý rozhovor
Co tam bylo?
Rozeklaná skála, východní špice, kterou dneska překrývá Pražský hrad, byla rozdělená na dvě špice, jedna tvoří III. nádvoří, jedna Jiřské náměstí, a mezi tím byla rokle. Takže to nebylo vhodné prostřední pro velké osídlení, hradiště, jak jsme si představovali na základně písemných pramenů.
A na tuto skálu jsme začali klást jednotlivé vrstvy tak, jak se nám to dařilo revidovat z archeologických výzkumů. Vypadá to, že na východní špici máme osídlení od doby bronzové, pravděpodobně primárně sloužila jako shromažďovací centrum starších pravěkých kultur, jejichž sídliště bylo na Hradčanském náměstí a dál na západ směrem na Pohořelec.
S aplikací můžeme prozkoumat podzemí Pražského hradu. Kolik tisíc metrů čtverečních nedostupných prostor se skrývá pod Hradem?
V aplikaci je přístupných asi pět tisíc, a ještě tam chybí asi tisíc.
Prostory jsou nedostupné proto, že je nedobré pro archeologické vykopávky, aby tam bylo příliš mnoho lidí?
S nadsázkou říkám, že lidé mají špatnou vlastnost – dýchají a potí se. To, že všude lezou, je jedna věc, druhá věc je, že mají tendenci všechno otlapkávat, odírat. Archeologických areálů je tam několik, dva jsou přístupné pohledově, lidé se mohou podívat skrze okno do kaple Panny Marie a do takzvaných malých vykopávek. A dostanou se do krypty pod svatým Vítem, ovšem v rámci nějakých časových vstupenek. Zbylé areály jsou nepřístupné a neunesly by návštěvnický provoz.
Mám otevřenou aplikaci Pražský hrad archeologický, klikám na III. nádvoří, vstupuji do vykopávek. Namátkou klikám na jedno z koleček a jsem ve schodišťové šíji gotického domu 5. Na co se to dívám? Ve kterém jsem století?
Jste někde ve 14. století, v gotickém období. Všechny areály jsou postavené na 3D skenech archeologických terénů, to znamená, že si je můžete prohlédnout v poměrně slušném rozlišení tak, jak vykopávky dneska vypadají. Po III. nádvoří se ukrývají památky od raného středověku až někam do půlky 16. století, můžete si prohlédnout fáze nejstarších opevnění Pražského hradu.
Jak dlouho vám trvalo, než jste aplikaci vyrobili?
Je třeba říct, že to je vedlejší produkt projektu, který se věnoval architektonickým areálům z památkového hlediska, ale pracovali jsme na něm čtyři roky.
3:25
Pražský hrad spouští novou aplikaci. Lidem odhalí tisíce metrů čtverečních nepřístupného podzemí
Číst článek
Máme tam III. nádvoří, Jiřský klášter, kryptu katedrály… Co tam je ještě?
Malé vykopávky kaple Panny Marie. Je to severní polovina III. nádvoří, kde můžete najít západní číst baziliky svatého Víta a kapli svatého Mořice.
Vstoupila jsem do malých vykopávek a jsem v příčné lodi románské baziliky svatého Víta vystavené v druhé polovině 11. století. Jak se dá život v té době zpřítomnit někomu, jako jsem já?
I my archeologové s tím máme problém, vycházíme z archeologických a písemných pramenů, ale nemyslím si, že bychom věděli všechno. Nicméně pro Pražský hrad je zajímavé, že to je století, kde se začíná budovat to, co dodneška existuje. Ale ono to začíná už trošičku dřív, v 10. století.
V případě katedrály panuje obecná představa, že ji založil a vymyslel Karel IV. Není to tak, vznikalo to postupně, a roli v tom hrají starší stavby svatého Víta. Katedrála je gotická forma starších kostelů, je tam kontinuita, některé věci se tam ale nehnuly vůbec. Jako třeba kaple svatého Václava s jeho hrobem je stále na stejném místě. A ostatní kaple také zůstávají strukturou na stejném místě.
Jak se dívat na Pražský hrad? A čemu se říkalo Žiži? Poslechněte si celý rozhovor výše.
