Ti nejlepší, kteří byli v Byzantské říši k dispozici, říká o Cyrilu a Metodějovi historik umění Royt
Když se dnes vydáte do Mikulčic na Hodonínsku – tam, kde stávalo slovanské hradiště – dorazíte na planinu. Tu a tam roste pár stromů a jen obrysy naznačují, kde dřív stál dům nebo kostel. Před 1200 lety bychom tam narazili na knížecí palác, několik kostelů a na organizované skupiny domů a dvorů. Nejspíš právě do sem dorazili roku 863 bratři Konstantin a Metoděj. Pozval je kníže Velkomoravské říše Rostislav, aby pomohli s šířením křesťanství.
„Bůh, který chce, aby každý dospěl k poznání pravdy, zjevil písmo pro váš národ, abyste i vy byli připočteni k národům, které slaví boha svým jazykem. Posíláme ti, kníže, toho, jemuž je bůh zjevil, muže ctihodného a zbožného, velmi vzdělaného filosofa,“ psal prý ve svém průvodním listu byzantský císař Michal III., který Konstantina a Metoděje na misii na Velkou Moravu vyslal.
Svátek spolupratronů Evropy Cyrila a Metoděje si připomínáme 5. července. Poslechněte si celý příspěvek Kateřiny Součkové
„Metoděj s Konstantinem stáli před velkým úkolem – přeložit biblické texty, přeložit evangelia, přeložit liturgické texty, přeložit určité zákonné normy a vytvořit písmo. A to se jim podařilo,“ vysvětluje pro Radiožurnál historik umění a prorektor Univerzity Karlovy Jan Royt.
„Kdo vytváří písmo, je génius, musí to být lingvisticky nadaný člověk. Tady vidíme, že nám Byzantská říše neposlala nějaké méně vzdělané lidi, ale ty nejlepší, kteří byli ze vzdělanostního hlediska k dispozici. To je velice pozitivní akt.“
Bohoslužby ve staroslověnštině
Hlavní přínos misie bratrů ze Soluně vidí historici v tom, že prosadili, aby se bohoslužby mohly sloužit i ve staroslověnštině.
„Mniši, kteří tu byli předtím, z Řecka, z Vlach (Itálie - pozn. red.), tak staroslověnštinu také znali, nicméně bylo zakódováno, že se bohoslužba vedla především latinsky. Jejich význam je v tom, že křesťanství ve staroslověnštině přiblížili lidem, aby mu rozuměli,“ říká František Synek ze Slovanského hradiště v Mikulčicích.
Dědictví, které nám předali, je úžasné, řekl o Cyrilu a Metodějovi papežský nuncius na Velehradě
Číst článek
„Krása bohoslužby a slovo, které zaznívalo z kazatelny, z ambonu, hrálo pro lidi kultivující roli. Přestože neuměli číst a psát, tak se mohli zaposlouchat. Viděli vzdělané muže, kterým věřili jako přirozeným autoritám. Účinek na ducha byl jak prostřednictvím slova, tak kultivovaného prostředí,“ doplňuje Royt.
Pro kulturní vývoj celé střední Evropy měli učenci ještě jeden zásadní význam. A to že díky písmu – hlaholici – mohli zapsat i světské texty, vysvětluje František Synek:
„Napomohli k uspořádání společnosti přes Zákon sudnyj ljudem, který vycházel z římského práva a byzantského práva. Ve střední Evropě byl první zákonnou normou, která se poté dále rozvíjela. To všechno byly velké kroky, které musely být ve společnosti poznat.“
Svátek Konstantina, později Cyrila a Metoděje si připomínají věřící v katolických a pravoslavných zemích. V roce 1981 prohlásil papež Cyrila a Metoděje spolupatrony Evropy.
