V severní Číně se našla neznámá pravěká kultura. Lidé tam hojně užívali okrovou barvu
Moderní člověk, Homo sapiens, přišel do severní Číny asi před 40 tisíci lety. Mezinárodní tým antropologů dokázal, že tam lidé pomalovávali kamenné nástroje dvěma druhy okru. Studie o tom vyšla v časopisu Nature.
Dávní předchůdci člověka žili ve severní Číně v chladném a mnohdy rozmarném počasí. Byli to lovci a sběrači, kteří dokázali dobře používat oheň.
Poslechněte si celou Laboratoř o vlivu kukuřice na kmen Mayů, o čínské kultuře staré 40 tisíc let a o neandrtálcích z iberského poloostrova. Debatují antropolog Lukáš Friedl, imunolog Jan Černý a herečka Zuzana Vejvodová. Moderuje Martina Mašková
To, že pomalovávali kameny a nejspíš sebe sama z rituálních důvodů, je z pohledu vědců významné zjištění. „Ukazuje variabilitu v nástrojové činnosti i používání symbolů,“ říká Friedl.
Přínos studie vidí v tom, že na rozdíl od lépe probádané Evropy nebo Afriky, toho zatím o předchůdcích moderních lidí z Asie víme o dost méně.
„Okr se objevuje v celém starém světě,“ upozorňuje antropolog Lukáš Friedl.
Místem objevu je už známá čínská archeologická lokalita v Nihewanské pánvi.
Ohlazená ruda
Odborná komunita oceňuje také precizní metodiku studie. Badatelé našli ohlazené kousky rudy, detailně popsali, jak se okr připravoval a v jakých situacích posloužil.
3:04
Vědci z Moravského zemského muzea zrekonstruovali podobu šamana pohřbeného v době kamenné v Brně
Číst článek
Je zřejmé, že předchůdci dnešních lidí v této části světa dokázali používat různé sloučeniny železa a s jejich pomocí předměty okrašlovat a zdobit.
„Metodami typu hmotnostní spektrometrie vědci dokázali, že nástroje byly barevné,“ vyzdvihuje biolog Jan Černý.
Dění na procházce
Hlavní program dne pravěkých lovců a sběračů přirovnává antropolog Lukáš Friedl k procházce. Tam se obvykle sháněla potrava.
K výrobě nástrojů pak dospělí usedli zřejmě až v podvečer.
„V různých společnostech lovců a sběračů je jiná dělba práce pro muže a ženy – společná, nebo rozdílná,“ dodává Friedl.
Paměť kmene
Jan Černý měl možnost sledovat životní styl lovců a sběračů během delšího pobytu mezi indiány v Jižní Americe. Zaujalo ho, jak dokonale znají přírodu a jak pečují o paměť kmene.
„Večer si povídají, jak věci byly a předávají zkušenosti babiček a dědečků nejmladší generaci,“ popisuje vědec a pedagog. Pokud z komunity někdo odejde, nesmí se vrátit.
„Náčelník a šaman řešili problémy s teenagery a vysvětlovali jim, že to, jak žijí, je dobře,“ líčí Jan Černý. Dodává, že ale zároveň nikde jinde na světě nezažil, že by se lidé tolik smáli.
Poslechněte si celou reprízu pořadu Laboratoř o čínské kultuře staré 40 tisíc let, vlivu kukuřice na kmen Mayů a o neandrtálcích z Iberského poloostrova. Debatují antropolog Lukáš Friedl, imunolog Jan Černý a herečka Zuzana Vejvodová.
