O misi Barbican se doposud nevědělo. Učil se na ní Nicholas Winton, přibližuje režisér Potužník
Mise Barbican. Tak se nazývá letecká operace mezi Prahou a Londýnem, při které bylo těsně před druhou světovou válkou zachráněno zhruba sto židovských dětí. Dokument o misi odvysílá Česká televize. Jak se na celou akci vlastně přišlo? „Na počátku byla neznámá fotografie, kterou přinesl Herbert Slavík z archivu ČTK, když psal knížku k 75. výročí letiště v Ruzyni,“ přibližuje režisér dokumentu Jiří František Potužník.
Na fotografii byla klíčová postava malého chlapce, kterého třímá neznámý pilot – a je to stejný chlapec, kterého chová na jiné fotce sir Nicholas Winton. „Procházel jsem období v různých materiálech, a tak se fotky dostaly vedle sebe,“ přibližuje Potužník.
Následně navštívil Nicholase Wintona, který mu řekl, že při akci byl pouze jako pomocník a učil se činnost, kterou později dotáhl k dokonalosti. Na fotografii také identifikovali letadlo, a přes portál muzea holocaustu ve Washingtonu dohledali filmový materiál, který také obsahoval krátkou popisku.
„Tam jsme poprvé zaznamenali slovní spojení, že se jedná o misi Barbican,“ přibližuje s tím, že mise zahrnovala celkem tři lety – dva z 12. ledna a jeden 8. března 1939, tedy týden před okupací Československa.
Důvod, proč se o misi nehovořilo, byl podle něj ten, že řada knih za druhé světové války zmizela. Dílem také proto, že mise Barbican zanikla po válce – a byť má nástupnickou organizaci, tak ta nepokračuje v administrativě.
„Z dětí se nám podařilo osobně dohledat dvě dámy,“ dodává. Některé ze zachráněných dětí po válce zůstaly v Londýně, některé se dostaly do Palestiny a některé se vrátily do Československa.