Organizovanost Sokolů byla pro republiku zásadní. Masaryk se jí zprvu vysmíval, říká historik Roubal
Jak vypadal před 105 lety rozestavný běh Sokolů, na který navazuje současná tradice Sokolský běh republiky? Jakou roli hráli Sokolové při vzniku Československa? „Během Rakouska-Uherska se vojenský účel Sokola tolik nezdůrazňoval, ale Sokolové svůj úkol viděli celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kdy bude potřeba se vojensky projevit jako český národ,“ líčí pro Radiožurnál historik Petr Roubal.
Vy jste říkal, že mezi Tomášem Garriguem Masarykem a Sokolem to byla určitá symbióza. Jak tehdy společně fungovali?
To je hodně zajímavé téma. Vztah Masaryk a Sokol nebyl vždy úplně jednoduchý. Masaryk se před první světovou válku vlastně i Sokolům vysmíval. V některých svých pracích o Sokole mluví jako o šovinistické organizaci, vadilo mu, že kopíruje německý model a zároveň je ostře protiněmecký. Vadila mu i estetika Sokola.
První dny státu si žádaly disciplínu při rozdělování potravin. Vytvoření paralelní struktury je pro revoluci klíčové, říká historik Petr Roubal
Během první světové války ale zjistil, že je Sokol nejlépe zorganizovaná národní složka, že Sokolové ovládají klíčové pozice, takže když potřeboval peníze, samozřejmě se obrátil na vedení Sokola, když potřeboval zorganizovat legie, zase se obrátil na Sokol. Takže postupně – a sám to pak přiznává – zjistil, že je na Sokolu závislý.
I z druhé strany došlo k tomu, že si Sokol brzy uvědomil centrální důležitost Tomáše Garrigue Masaryka pro budoucí stát a velmi k němu přimkl.
Ona je totiž pojí stejná strategie vůči politickému stranictví. Oba, jak Sokol, tak Masaryk, se snažili být nad stranami, reprezentovat celý národ a tento nárok, který samozřejmě politické strany neuznávaly, je silně sbližoval. Takže Masaryk a Sokol, Hrad a Sokol byli velmi úzce spojení a přes různé krize vlastně státu toto pevné spojenectví přežilo.
OBRAZEM: Prahou prošlo na 15 tisíc sokolů. ‚Nazdar,‘ zdravili v dobových kostýmech přihlížející
Číst článek
Když se vrátíme k tomu rozestavnému běhu Sokolů z roku 1919, proč ta tradice nepokračovala? Proč zůstalo jenom u toho jednoho ročníku, byť potom samozřejmě na to navazuje ten běh od roku 2019 –ale v tom 20. století, proč to bylo jenom jednou?
Já si myslím, že je to trošku opačně. Sokol toho dělal spoustu. Je to obrovská organizace, která organizovala kina, divadelní představení, a mimo jiné také dělali štafetu. Myslím, že až zpětně, když Sokol jakoby dělá štafetu a našel si k tomu ten předobraz, se teď o tom bavíme jako o něčem zásadním.
Paramilitární organizace
Mluvili jsme o roce 1919 a oslavách prvního výročí vzniku republiky. Vraťme se přímo k 28. říjnu roku 1918. Jakou roli hrál Sokol při vzniku Československa?
Sokol hrál úplně zásadní roli. Přímo při 28. říjnu byl tou ozbrojenou složkou, on přebíral úřady. Přebírání probíhalo většinou bez násilí, ale to, že tady existovala paramilitární organizace, velmi dobře organizovaná, i když zbraní příliš neměla, bylo úplně zásadní, protože na druhé straně byl rozklad a chaos.
To, že bylo možné několika stům tisíců lidí jednotně velet, i když byli původně beze zbraní, mělo velký význam. Jsou různé komické scénky: Peroutka popisuje, jak Sokolové s nějakými klacky bránili důležitou banku atd.. Šlo o to, že to byla akční organizovaná síla. Později se podílela i na osvobozování Slovenska, přímo jako síla vojenská.
To pak později vytvářelo určité napětí s ministerstvem obrany, které samozřejmě chtělo budovat standardní armádu a Sokolu chvíli trvalo, než se vlastně přizpůsobil tomu, že jeho role má spočívat opět ve sportovní sféře a ne v té vysloveně politické a vojenské.
26:13
Stehlík: Sokol je velmi silná národní nepolitická tradice, kterou nevymýtil ani komunismus
Číst článek
Když mluvíme o roli Sokola při vzniku Československa, tak bychom se asi měli vrátit o několik let zpátky. Dodnes je známý citát Tomáše Garrigue Masaryka: bez Sokola by nebylo legií, bez legií by nebylo Československo. Je v tom nadsázka, nebo opravdu ta role Sokola v tomto směru byla tak klíčová?
Že by nevzniklo Československo bez Sokola, to si myslím, že je určitá úlitba, kterou Masaryk řekl schválně. Myslím si, že na vzniku Československa byly velké geopolitické zájmy. Nebylo samozřejmě snadné stát vybudovat a určitě měl Sokol obrovský význam, ale jak to tak bývá, kdyby Sokol nebyl, tak by asi jeho roli zastoupilo něco jiného.
Ale že legie fungovaly tak, jak fungovaly, že to byla skutečná velká síla, bylo potom při diplomatickém vyjednávání zásadní a legie by skutečně bez Sokola těžko mohly vzniknout. Ale Československo vzniklo rozhodnutím Spojenců, ne rozhodnutím ani Masaryka ani Sokola.
Když jste mluvil o legiích, Sokolové se samozřejmě výrazným způsobem zapojili do legií. Známá byla česká vojenská skupina Nazdar, která byla součástí francouzské cizinecké legie. Jakou roli v těch bojích první světové války právě Sokolové v legiích sehráli?
Opět šlo především o to, že to byla paramilitární organizace. Byla tak budovaná od samého začátku, Tyrš Sokol stavěl jako armádu nějakého budoucího státu.
Prostná, kterými se Sokol vyznačoval, jsou přímo vojenská cvičení. Tyrš tomu samozřejmě dával určitý estetický rozměr, jde ale o to přetvořit amorfní masu v masu použitelnou pro nějaký konkrétní účel.
1:43
OBRAZEM: Všesokolský slet v pražském Edenu nezastavil ani déšť, dorazil i prezident republiky Pavel
Číst článek
Samozřejmě, během Rakouska-Uherska se tento vojenský účel Sokola z pochopitelných důvodů tolik nezdůrazňoval, ale Sokolové svůj úkol viděli celkem jednoznačně: že se připravují na historickou roli, kde bude potřeba se v nějaký moment vojensky projevit jako český národ. Dokonce i během Rakouska-Uherska vznikaly krizové situace, ve kterých Sokol nabízel svoji pomoc.
Při vypuknutí první světové války byla sokolská organizace klíčová v tom, že měla organizace nejenom v Čechách, kde se přímo do odboje zapojit nemohla, ale i mezi krajanskými komunitami. Jak v Rusku, tak ve Francii a dalších zemích, všude byli Češi primárně organizováni v Sokole a to byl způsob, jak je mobilizovat do legií. Takže v tomto smyslu Sokol hrál úplně klíčovou roli.
Proč rakouský stát nepodnikl proti sokolským jednotám víc? A čím je Sokol podle Petra Roubala důležitý pro současnost? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.
