Narodila se v roce 1925 v Konojedech. Dodnes si pamatuje, jak ještě jako malá školačka uviděla dvě dívky v krojích, které se chystaly na májové slavnosti. Stále si vybavuje detaily a barvy jejich zástěrek. Tenkrát jí prý dívky připadaly jako princezny.

Restaurováním krojů se začala zabývat až mnohem později, to už jí bylo asi 40 let, od té doby ale stihla ušít a zrestaurovat několik desítek lidových krojů. Šitím se nikdy neživila, je to její velký koníček.

Dnes žije Filipová v Kolíně. „Tetička Filipová to je u nás v kolínské obci pojem,“ usmívá se syndik neboli jednatelka Svobodné obce baráčníků Miroslava Jouzová.

„Bez ní bychom nebyli tak krásní na žádné akci, která se koná ať už v Kouřimském skanzenu, akcích města Kolína nebo na akcích baráčnických. Krásné kroje, s těmi je tetička Filipová svázána po mnoho a mnoho desítek let.“

Sehnat originální látky je složité

Velmi náročné bývají opravy čepců. Základem úspěchu je trpělivost a poctivá ruční práce.

„Každá musí být připravena na to, že přijde o nehty, protože ty krajky jsou kovové. Řežou. Pracuje se s pinzetou. Velmi šetrně a opatrně se ty nitky, ta očka vytahují,“ ukazuje paní Filipová nádherný čepec.

„Jinak máte rozpíchané koleno, protože si to narazíte na koleno. A teče krev a tečou slzičky, když se to nedaří a když to bolí, ale stojí to za to.“

Najít vhodné materiály na opravy bývá obtížné. Originální látky sháněla paní Filipová, kde se dalo. Neváhala dokonce prohrabat kontejner, kam se vyhazoval odpad ze staré půdy. Večer se vydala vybavená gumovými rukavicemi a baterkou hledat, co by se dalo využít pro restaurování krojů. Našla tam prý poklady.

Při restaurování se řídí citem a lidovými zvyklostmi, které se týkají například bělení prádla dešťovou vodou při měsíčku. Za usilovnou práci byla paní Filipová oceněna titulem Mistr tradiční rukodělné výroby Středočeského kraje 2016.

Barbora Kvapilová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít