Před 70 lety zemřel na následky mučení farář Josef Toufar. Utýrala ho Státní bezpečnost
Je tomu 70 let, co na následky mučení zemřel katolický kněz Josef Toufar. Nevydržel týrání vyšetřovatelů komunistické Státní bezpečnosti.Ti z něj chtěli dostat přiznání, že v prosinci 1949 zinscenoval takzvaný Číhošťský zázrak – pohyb kříže v kostele v obci Číhošť. Farář Toufar zemřel v den, kdy komunisté slavili dvouleté výročí převzetí moci.
„Byl velkej, silnej. Hezkej chlap. Kudrnatý, černý, tmavý vlasy.“ Tak popisoval před lety Josefa Toufara jeden z jeho farníků Josef Rýdl. Toufarova cesta ke kněžskému povolání byla dlouhá. V mládí žil v Arnolci u Polné, kde pracoval v otcově hospodářství a hostinci. To podle publicisty a Toufarova životopisce Miloše Doležala významně zformovalo jeho povahu.
„Byl pak velice otevřeným člověkem vůči druhým lidem. A hlavně on nedělil lidi moc na věřící nevěřící. Pro něj každý člověk byl důležitý. Spíš s těmi lidmi žil tu jejich všednost a byl uprostřed nich. Byl velice múzický. Hrál od mládí v místní kapele. Velice rád tancoval. Dobře zpíval a byl to člověk humoru. Nebyl to žádný suchar nebo kakabus.“
Přesně před 70 lety zemřel na následky mučení farář Josef Toufar. Téma pro Lucii Korcovou
Od dětství toužil studovat a stát se farářem. Otec byl ale proti. Na gymnázium se proto Josef Toufar přihlásil až po jeho smrti. V té době mu bylo už 26 let.
„A tenhle habán šestadvacetiletý studuje s 12letými, 13letými spolužáky. Docházelo tam k takovým vtipným situacím, že si ho třeba školník spletl s inspektorem. Nebo Josef Toufar nemohl sedět v první lavici, protože byl tak velký, že ti malí kluci přes něj neviděli,“ upozorňuje Miloš Doležal.
V roce 1940 se stal kaplanem v malé městečku Zahrádka. Tam působil i o šest let později, kdy se Československo chystalo na první poválečné parlamentní volby.
„Národ nás zná jako stranu čistých rukou a poctivé práce. Proto také lid v nedělních volbách vysloví komunistické straně svoji plnou důvěru a zajistí tak sobě i republice šťastnou a radostnou budoucnost.“
Sedmdesát let od číhošťského zázraku. Místní si na mši připomněli umučeného faráře Josefa Toufara
Číst článek
Předvolební přání tehdejšího předsedy komunistické strany a pozdějšího prezidenta Klementa Gottwalda se vyplnilo. Komunisté získali nejvíc hlasů – přes čtyřicet procent.
Kříž na oltáři
Poslední kapitola Toufarova života se začala psát v prosinci 1949. Během jeho kázání se rozhýbal kříž na oltáři. On sám to neviděl, devatenáct věřících ale ano. Zvěst o takzvaném Číhošťském zázraku se začala šířit po republice. Pro Státní bezpečnost se stala záminkou k očernění církve. Josef Toufar byl zatčen 28. ledna a odvlečen do Valdic.
„Oni ho tam svlékali, polévali studenou vodou, věšeli na hák a bičovali, různě ho dehonestovali a trápili. Fyzicky i psychicky samozřejmě,“ připomíná Doležal.
Josef Toufar zemřel na následky krutého mučení 25. února 1950 v někdejším Borůvkově sanatoriu v pražské Legerově ulici. Jeho příbuzným to StB oznámila o čtyři roky později, jak pro projekt Paměť národa vzpomínala Toufarova neteř Marie Pospíšilová.
Zaniklá Zahrádka má nový zvon pojmenovaný po knězi Toufarovi. Složili se na něj lidé z okolí
Číst článek
„Manžel říkal: Jak to, že nám dáváte vědět až skoro za čtyři roky? A jak oni nám to řekli... Že nějaký soudruh, který měl úmrtní list poslat, šel na školení a pak na nějakou dovolenou, a tak že se na to zapomnělo.“
Ostatky umučeného faráře byly uloženy pod falešným jménem na hromadném hřbitově v pražských Ďáblicích. Řádný pohřeb měl Toufar až po 65 letech.
Toufarova brutálního vyšetřovatele a bývalého příslušníka STB Ladislava Máchu soud poslal do vězení až v roce 1999. Dvouletý trest si ale kvůli špatnému zdravotnímu stavu neodpykal. Toho, co udělal, nelitoval – když zemřel, bylo mu 95 let.
