Liduprázdno, strach vyjít ven i úleva. Jak slavila první osvobozená města v předvečer Pražského povstání
Vítání vítězné Rudé armády v Ostravě a Brně, ale také bílé vlajky a ticho v Chebu a Aši. Zatímco 3. května před 80 lety Praha na své povstání ještě napjatě čekala, na jiných místech českého území už mohli Češi slavit svobodu po šesti letech německé okupace. Kde se v předvečer Pražského povstání radovali z konce války, připomeneme v dalším dílu našeho seriálu.
Prvním větším osvobozeným městem na území protektorátu Čechy a Morava se stala Aš, kterou 20. dubna 1945 obsadila americká armáda. „Město Aš už nikdy nebude střediskem rejdů proti republice. Stane se českým městem, které věrně bude stát na stráži proti dobyvačným německým choutkám,“ zaznělo tehdy z rádia.
Místo projevů radosti se ale spojenečtí vojáci setkali jen s mlčením a kamennými tvářemi. „Stejně jako o pár dní později v Chebu,“ popisuje historik Vojtěch Kyncl z Historického ústavu Akademie věd.
„Všechno to jsou německá města. To, co se nám dochovalo v archivech, jsou liduprázdné ulice. Jsou vyvěšené bílé prapory, ale na těch ulicích nikdo není,“ líčí.
Opačné přijetí čekalo na Sověty na Moravě a ve Slezsku. 25. března 1945 zahájila Rudá armáda takzvanou Bratislavsko-brněnskou operaci a o měsíc později začala dobývat Brno.
„Když se 14 dní bojovalo o Brno, dostal třetí dům od domu, kde jsme bydleli, plný zásah. Byli jsme ve sklepě a málem nás to v něm vyhodilo až ke stropu,“ vzpomínala pro projekt Paměť národa Daruše Burdová.
Přinesli naději i strach
3:22
Jak se měnil obraz osvobození. Komunisté zveličovali roli Rusů, Američany vydávali za padouchy
Číst článek
Radost z osvobození ale podle pamětnice Evy Maškové obyvatelům města zastiňoval strach ze sovětských vojáků: „Maminka a sousedky - mladé paní, mamince bylo třicet - se bály jít na ulici, protože Rusové ženy obtěžovali a znásilňovali. Vím, že za to důstojníci kolikrát vojáky na místě zastřelili.“
„Příchod rudoarmějců je oslavován jako skutečné osvobození. S tím ovšem přichází i ten negativní jev, to znamená krádeže hodinek, zlatých předmětů, kol a žen,“ vysvětluje historik Vojtěch Kyncl. „Ale nic to nemění na oslavě Rudé armády a tom, že je skutečně vnímána jako armáda, která pomůže zbavit se německého panství,“ dodává.
Informace o tom, jak fronty postupují, získávali Češi na dosud okupovaném území ze zahraničního vysílání i z Němci cenzurovaného hlášení rozhlasu. „Měli jsme doma mapy, na kterých jsme sledovali, jak se nám blíží osvobození,“ vyprávěla Paměti národa Libuše Havlíčková.
„Nesmělo se to, ale měli jsme to nachystáno tak, že kdyby někdo šel, tak se zvenku zatáhne za šňůru a všechno spadne, aby to nebylo vidět. Takhle jsme s tatínkem na mapách sledovali, jak se k nám blíží Rusové,“ vybavovala si.
3:27
Popravy českých odborářů a dunění děl. Poslední týdny v protektorátu Čech a Moravy byly plné napětí
Číst článek
Po smrti vůdce
Rudá armáda osvobodila Ostravu 30. dubna 1945. Ten samý den se Adolf Hitler zastřelil ve svém berlínském bunkru.
„Ty informace samozřejmě Češi měli a přispívalo to k nárůstu napětí a k vědomí, že se konec války blíží. Nikdo nevěděl, proč Němci, přestože je jejich vůdce již mrtvý, ještě setrvávají na protektorátní půdě,“ připomíná historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.
„Němci k tomu měli své důvody, protože protektorát byl zázemím nejsilnější z jejich posledních bojeschopných skupin armád, Schörnerovy skupiny armád Střed,“ uvádí.
Závěrečný díl seriálu popíše, co se dělo v rozhlase před vypuknutím Pražského povstání.
