I přes snahy se gestapu nedařilo prolomit odpor Čechů. Domácí odboj měl na jaře 1945 poslední úkol
Šest let bojovali muži a ženy v domácím odboji proti německým okupantům. I když se gestapu ve vlnách dařilo jednotlivé odbojové struktury rozbíjet, odpor potlačit nedokázalo. Na jaře 1945 byl před odbojáři poslední cíl - definitivně se zbavit nacistické nadvlády. Jak vypadal domácí odboj na sklonku druhé světové války, uslyšíte v pátečním díle našeho seriálu.
17. února 1945 pronesl prezident Edvard Beneš v československém vysílání BBC svůj poslední projev směrem k Čechům v protektorátu. „Události ze září a října roku 38. jsou už smazány a události z března roku 39. budou ve své úplnosti odčiněny co nejdříve,“ zaznělo v něm.
Poslechněte si 5. díl seriálu Českého rozhlasu Konec války, který se věnuje českému odboji
Na poslední zúčtování s německými okupanty se chystal i domácí odboj, přestože byl oslabený šest let trvajícím pronásledováním, zatýkáním a popravami ze strany gestapa. Na konci války neměl ale ústřední vedení.
„Na poslední chvíli tady vzniká civilní vrcholný orgán odboje, za který se prohlašuje Česká národní rada. Opírá se zejména o moravskou odbojovou organizaci Rada tří,“ popisuje historik Tomáš Jakl z Vojenského historického ústavu.
Rada tří
Do Rady tří se zapojila řada odbojářů z Obrany národa, kterou v několika vlnách zdecimovalo gestapo. Jedním z nich byl i Josef Načeradský, který se stal velitelem vlašimské skupiny. V březnu 1945 ho ale dopadlo gestapo a okamžitě začalo s výslechy. Němci chtěli vědět, kde jsou další odbojáři. Josef Načeradský nikoho neprozradil.
2:53
‚Hodně nadšení, především ale zmatek.‘ Před 80 lety povstal Přerov jako první proti nacistické okupaci
Číst článek
„Tak mě odnesli zpátky na celu a tam jsem se kurýroval. Pak nás odvezli. My jsme měli označení XYZ. To bylo označení ke konci války k likvidaci,“ vzpomínal Načeradský na své uvěznění pro projekt Paměť národa.
Ještě 2. května 1945 gestapo popravilo skupinu vězňů - mezi nimi i několik členů Rady tří. Josef Načeradský měl štěstí. Před jistou smrtí ho zachránilo povstání. Do jeho příprav se zapojila i čtvrtá skupina Obrany národa, která přežila represe gestapa. V jejím čele stál generál František Slunečko.
Přípravy na povstání
„Současně v obcích existují předem připravené jednotky Obrany národa, které už nemají spojení na vyšší velitelství, a potom vlastně vznikají v obcích a městech revoluční národní výbory jako představitelé civilní správy pro případ převratu, k jejíž vytváření vyzývá zahraniční vysílání Československého rozhlasu, tedy z exilu,“ pokračuje historik Tomáš Jakl.
„V této významné chvíli celého našeho národa, v této chvíli, jež si vyžaduje od každého občana republiky odhodlanosti, obětavosti a naprosté kázně,“ zněly instrukce k povstání 4. května 1945.
3:26
Kutlvašr stanul v čele Pražského povstání. Sověti ho ale označili za nedůvěryhodného a nepřipomínali
Číst článek
„V této chvíli je především třeba, aby se každý podřídil rozkazům národních výborů. Nechť jsou v nich zastoupeny všechny složky národa a jejich členy nechť jsou nejlepší a nejspolehlivější české osoby a zvláště národní bojovníci,“ pokračovaly výzvy.
„Ty revoluční národní výbory by měly být skládány tak, jak je složena Košická vláda. To znamená s vyloučením předválečných politických stran. Měly by mít pouze zastoupení národních socialistů, sociálních demokratů, komunistů a lidovců,“ vysvětluje Tomáš Jakl.
Civilní i vojenský odboj se na jaře 1945 připravoval na celonárodní povstání. Snažil se zajistit civilní politickou správu a zabezpečení potřeb obyvatelstva a organizoval vojenské jednotky, které měly být schopné postavit se okupační moci. V sobotním dílu seriálu připomeneme, která města slavila osvobození mezi prvními.
