Před 80 lety shořel Hindenburg. Zkáza 'Titaniku nebes' předznamenala konec vzducholodí
Ve své době to byla největší vzducholoď světa. Hindenburg přepravoval cestující mezi Evropou a Spojenými státy až do osudného 6. května. Dnes je to přesně 80 let, kdy se tento německý „Titanic nebes“ vznítil během přistání ve Spojených státech.
„Vzducholoď se k nám tehdy blížila rychleji než kdykoli předtím. Pak zpomalila, udělala obrat a za chvíli jsme už tahali za provaz,“ popsal událost pamětník Frank Ward.
Frankovi Wardovi tehdy bylo 17 let a patřil k posádce pozemní stanice v americkém Lakehurstu na východním pobřeží. Vzducholoď LZ 129 Hindenburg měla za sebou desítky letů přes Atlantik. Ale v tu chvíli ještě nikdo netušil, že tahle cesta z Německa je její poslední.
„Pak loď najednou rychle klesla a někdo říká: „Podívejte loď vzadu hoří! Hoří!“ A já povídám, hrome, rychle odsud,“ dodal Frank Ward.
O kus dál stál americký reportér Herbert Morrison. Jeho rozhlasový komentář zachycující jak obří skoro 250 metrů dlouhou stříbrnou vzducholoď v mžiku pohltily plameny, se zapsal do dějin médií stejně jako filmové záběry a snímky hořícího Zeppelinu.
Na palubě zemřelo 36 lidí, ale 62 lidí jako zázrakem přežilo. Dosud není jasné, co katastrofu způsobilo. Podle jedné hypotézy mohl explozi vyvolat výboj statické elektřiny mezi kostrou a obalem vzducholodi.
Jisté je, že zkáza Hindenburgu, a dalších vzducholodí, ve 30. letech předznamenala konec jedné éry. Vzducholodě představovaly na začátku minulého století rychlý a pohodlný dopravní prostředek na dlouhé vzdálenosti. Během první světové války také sloužily k průzkumu a bombardování. Později je vytlačila letadla.
Ale jak zpívá kapela Led Zeppelin, která si na své první album dala obrázek Hindenburgu, v písni Good Times and Bad Times (Dobré a špatné časy) se střídají.
Vzducholodě nikdy úplně nezmizely. Ale 80 let po zkáze Hindenburgu to vypadá i v jejich případě na velký comeback nebo revival. Hned několik firem z Británie, Francie nebo Číny vyvíjí vzdušné koráby nové generace plněné heliem, což je nehořlavý plyn.
Sloužit by měly třeba jako levný způsob přepravy nákladu i lidí z odlehlých oblastí, bez nutnosti budovat nové silnice, nebo přistávací dráhy.
