Amazonský prales v osudovém bodu zlomu? Brazilské úřady marně bojují s těžařskými gangy
Odlesňování amazonského pralesa pokračuje a brazilské úřady nejsou schopné nelegální těžbě čelit. Tématu se věnuje americký deník Washington Post. V sérii reportáží odhaluje, jak zločin, korupce a chamtivost urychlují ničení největšího deštného pralesa na světě.
Velkou oblast, ve které se dřevo nelegálně těží, hlídá příliš málo inspektorů. Podle Washington Postu je to jedno ze zásadních selhání brazilských úřadů, které zločincům umožňuje beztrestně prales drancovat.
Světové ceny obilovin se oproti očekávání nezvedly tak radikálně - jak je to možné?
Strážcům zákona uniká většina případů. Pokuty, které hrstka státních a federálních inspektorů napíše, se málokdy platí. Občas se případ dostane i k soudu, řízení ale trvají celá léta. Ojedinělé odsouzení pachatele pro něj navíc téměř nikdy neznamená odnětí svobody.
Násilné a nezákonné odlesňování Amazonie je možná největším ekologickým zločinem na světě. Vědci varují, že les, považovaný za životně důležitý pro odvrácení globálního oteplování, se nachází v bodě zlomu. V Brazílii, na jejímž území leží asi 60 procent Amazonie, ale už byla zničena téměř celá pětina tohoto území. Podle strážců zákona za to ale prakticky nikdo nebyl pohnán k odpovědnosti.
„Nikdo nejde do vězení,“ říká bývalý šéf inspekce federálního Ústavu pro životní prostředí Luciano Evaristo. „Například v roce 2016 se nám podařilo rozbít velký těžařský gang na jihu státu Pará. Nelegálně odlesnili 50 čtverečních mil. Zatčeno bylo 23 lidí. Nikdo ale není ve vězení, šlo přitom o největší těžařský gang v Brazílii,“ podotýká Evaristo.
Plány proti odlesňování
Brazílie kdysi slibovala nelegálním těžařům jiný přístup. Země povstala z vojenské diktatury podporující drancování Amazonie. Nově se formující politická elita přísahala, že radikálně změní postoj k životnímu prostředí. Ústava z roku 1988 označila životní prostředí za „zásadní“, vláda a občanská společnost ho měly ochraňovat. Následovaly také oficiální plány, jak proti odlesňování zasáhnout.
V brazilském pralese zemřel ‚muž z děr‘, který byl známý jako nejosamělejší člověk světa
Číst článek
Hlavními nástroji měly být pokuty šplhající do milionů, embargo na využívání půdy, na jehož základě by se nezákonně odlesněná nebo znehodnocená půda nesměla komerčně využívat, a hrozba trestního stíhání, které by mohlo nelegálního těžaře dostat do vězení. Měla to být revoluce, tak to alespoň v rozhovoru popsala bývalá ministryně životního prostředí Marina Silvová.
V následujících desetiletích se však téměř všechny nástroje otupily natolik, že ztratily účinnost. Na vině je přílišná byrokracie, velké množství případů a problematický odvolací řád, který dlouho mařil systém trestního soudnictví v zemi. Brazílie přišla o to, co mělo být její nejsilnější zbraní proti odlesňování, totiž o věrohodné předpisy a hrozbu dopadů pro ty, kdo je porušují.
„Je to ekonomická teorie zločinu,“ říká vládní environmentální analytik Jair Schmidt, který studuje selhání orgánů činných v trestním řízení. „Vyděláte na odlesňování víc peněz, než o kolik můžete přijít, když vás obviní za přestupek,“ doplňuje Schmidt.
Brazilský Ústav pro životní prostředí, hlavní orgán pro vymáhání ekologických zákonů v zemi, byl založen v roce 1989. Trvalo dalších několik let, než začal chrlit více než 10 000 předvolání k soudu ročně. Uplynula ještě řada let, než těžaři zjistili, že je mají brát vážně. V letech 2004 až 2012 odlesňování podle vládních údajů kleslo až o 83 procent.
Pokuty úřadům unikají
Jenže zatímco počet předvolání stoupal, množství lidí pověřených jejich posuzováním nikoliv. Tisíce případů se kupily a na některé se dostalo až za 15 let, upozorňuje Washington Post. Z vládních záznamů vyplývá, že kvůli promlčení federálnímu úřadu uniklo nejméně 28 000 pokut udělených od roku 2000.
Odlesňování Amazonie v Brazílii dále stoupá. Vytěžená plocha se oproti loňskému dubnu téměř dvojnásobila
Číst článek
Strážci zákona říkají, že se daří vybrat jen nejnižší pokuty za drobná provinění. Tvoří zhruba 10 až 15 všech pokut udělených za poškozování životního prostředí. Z celkové částky, která by měla do brazilské státní kasy za přestupky tohoto typu přitéct, je podle vládních auditů zaplaceno méně než 1 procento.
Pachatelé totiž mají v rámci soudního systému hned několik výhod. Trestné činy odlesňování jsou sankcionovány maximální sazbou odnětí svobody v délce čtyř let. Odvolací systém případy účinně zmrazuje a právní prostředky, kterými disponují těžaři, jsou často obrovské. Mnozí si najímají drahé obhájce, kteří se dnes specializují na environmentální právo.
V Amazonii bylo k prosinci 2021 uvězněno téměř 95 000 lidí. Podle Národního vězeňského úřadu však byla pouze setina z nich zadržena za trestný čin proti životnímu prostředí. V brazilské Amazonii není stát, který by nečelil nelegálnímu odlesňování, v některých z nich ale za tyto činy nesedí ve vězení jediný zločinec, uzavírá Washington Post.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiozáznamu. Připravila Alžběta Jurčová.
