Každý rok potřebujeme novou Paříž. Lidská práva na summitu zastínila klima, kritizuje Stupka z OSN
Na klimatickém summitu COP27, který se v listopadu konal v egyptském Šarm aš-Šajchu, se státy dohodly na kompenzaci škod, ale ne na závazku snížit vypouštěné emise. To kritizuje mladý český delegát pro OSN Kryštof Stupka: „Každý rok je důležité klimatické ambice zvyšovat a snažit se o novou pařížskou dohodu. Naše současné ambice nás dostanou k oteplení o 2,4 stupně Celsia, což je klimatická katastrofa s půl miliardou uprchlíků.“
„Pařížská dohoda znamená, že se bude cílit na oteplení planety maximálně o 2 stupně Celsia s předindustriální érou, ale hlavně se budeme snažit o 1,5 stupně Celsia. Před rokem se ale na summitu v Glasgow uznalo, že to nestačí,“ připomíná Stupka v pořadu Podhoubí Radia Wave.
Poslechněte si Podhoubí se čtyřiadvacetiletým Kryštofem Stupkou, který se zúčastnil mezinárodní klimatické konference COP27 v Egyptě
„Naše poznání klimatické krize se vyvíjí a vidíme, jak nebezpečné by ty 2 stupně mohly být. Na COP26 v Glasgow jsme se shodli, že se současnými závazky míříme k oteplení asi o 2,4 stupně. Vědecké modely nám ukazují, že to by bylo strašné pro společnost, planetu i přežití aktuálního politického systému,“ varuje Stupka.
Už před summitem vědecký panel OSN vydal varování, že do konce století nezvládne lidstvo při současném tempu zpomalit globální oteplování. „Hodně lidí proto chtělo, aby se na summitu v Egyptě vrátila ambice cílit na 1,5 stupně, to se nepovedlo,“ hodnotí mladý delegát pro OSN za Česko.
Uznat vinu
Dohodu na vzniku fondu pro kompenzace škod způsobených změnou klimatu zranitelným zemím je podle Stupky potřeba vnímat v kontextu:
Program mladých delegátů Česka do OSN
Cílem programu je vytvářet most mezi mladými Čechy a Češkami a Organizací spojených národů.
Na jednu stranu zajišťuje reprezentaci české mládeže v této organizaci a na druhou stranu o ní šíří povědomí prostřednictvím aktivit mladých delegátů v České republice.
zdroj: mladiosn.cz
„A to, že Západ včetně Česka postavil svůj úspěch na tom, že využíval víc fosilních paliv a produkoval víc emisí, než je zeměkoule schopná pojmout, a tím právě způsobil globální oteplování. Není to samozřejmě jen Západ, platí to i pro Čínu.“
Z fondu by měly získat peníze chudší a zranitelné země pro to, aby vybudovaly fyzickou a sociální infrastrukturu, která by fungovala i v době klimatických změn, vysvětluje Stupka.
„Je hrozně důležité, že se to podařilo vyjednat. Ale zatím tam není dost peněz na to, aby to k něčemu bylo. Třeba poslední záplavy v Pákistánu by nebyly tak drastické, kdyby nedocházelo ke klimatickým změnám. A státy Pákistánu pomáhaly, ale ve formě rozvojové spolupráce. Místo toho, aby Západ uznal, že je za tyto povodně svým způsobem historicky odpovědný,“ tvrdí mladý delegát pro OSN.
6:40
COP27: Je to významný výsledek. Klíčová byla změna postoje USA, míní první ministr životního prostředí
Číst článek
Na konferenci COP 27 si Stupka také všiml zjevné snahy zemí navázaných na fosilní průmysl ze závěrečného usnesení odstranit cíl dosáhnout maximálního oteplení planety proti předindustriální době o 1,5 stupně Celsia. To se lobbistům nepodařilo. Vypadla ale rezoluce, která by zavázala státy od roku 2025 globální emise už jen snižovat.
„COP 27 byla konference s nejvyšším počtem lobbistů z fosilního průmyslu v historii. Bylo jich tam kolem 800 ze 44 tisíc lidí. Zatímco zástupců ostrovních států v Pacifiku, které jsou na pokraji potopení se, přijelo jenom 540,“ srovnává delegát.
Samotná OSN vydala přímo na summitu varování před greenwashingem. „Tedy že se tam sjede mnoho firem, které se pak budou moci prezentovat, jak budou do roku 2050 uhlíkově neutrální. Jediná cesta, jak být uhlíkově neutrální, je nespalovat fosilní paliva, ale u většiny z nich to nehrozí,“ upozorňuje Stupka.
Lidská práva účelově?
Stupkovi také vadí, že na konání summitu v Egyptě vydělal mimo jiné tamní prezident Abd al-Fattáh as-Sísí.
Švédští aktivisté včetně Grety Thunbergové žalují stát. 'Nepřistupuje ke klimatické krizi jako ke krizi.‘
Číst článek
„Místo klimatické krize se nakonec řešila lidská práva, ale nevím, jestli to bylo účelové. Je důležité, že jsme si připomněli, jak to v Egyptě funguje a že konference nastínila utlačování lidských práv. Třeba britský premiér Rishi Sunak místo klimatu řešil případ Alaa Abdela Fattaha, vězněného spisovatele, a diplomatické vztahy s Egyptem,“ poukazuje mladý delegát a dodává:
„Do budoucna by ale bylo lepší, aby taková témata – včetně nefungující wi-fi a nedostatku jídla a pití – nebránily diplomatům na summitu efektivně vyjednávat.“
Poslechněte si celý pořad Podhoubí, audio je výše.
