Dovedl by Jára Cimrman vyřešit změnu klimatu? Soubor ochotníků, kteří na toto téma hrají divadlo pro děti nebo pro vězně, věří, že cimrmanovská poetika minimálně pomůže problém pochopit a vstřebat.
„Do roku 2035 by Švýcarsko mělo snížit své emise skleníkových plynů o nejméně 65 procent ve srovnání s úrovněmi roku 1990 a v průměru o 59 procent mezi lety 2031 a 2035,“ slíbila vláda.
„Průměrná teplota poprvé v dějinách České republiky přesáhla 10 stupňů,“ konstatoval pro Radiožurnál klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe Miroslav Trnka.
Loni povolenky státu vynesly asi 40 miliard korun, do roku 2030 by příjmy mohly dosáhnout až 250 miliard. Vláda už oznámila, že stát bude získané peníze využívat hlavně v moderní energetice.
Meteorolog Michal Žák mluví o letošním nejteplejším roce v historii měření v pražském Klementinu (1775). Realisticky odhaduje možný vývoj globálního oteplování a naše možnosti adaptace.
„Náklady zelené transformace jsou sice vysoké, ale mnohem menší než náklady nicnedělání,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus šéf organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
Extrémní počasí v hlavních oblastech, kde se pěstují chilli papričky, letos narušilo jejich odbyt, zvýšilo ceny a co je nejhorší - papričky ztrácejí pálivost a jsou jemnější.
V době zhoršující se klimatické krize, která podle Světového ekonomického fóra působí ve světě škody ve výši skoro 400 milionů korun za hodinu, si Američané zvolili prezidenta, který problém popírá.
Z analýzy trusu ledních medvědů vyplývá, že v současné době častěji konzumují mořské řasy. Kvůli změně klimatu totiž nemohou trávit tolik času lovem tuleňů, kteří jsou jejich přirozenou potravou.
Šestou sezonu v řadě začíná Světový pohár v biatlonu na severu Evropy, ale výhodná geografická poloha nezaručuje zimní podmínky. Ve finském Kontiolahti jsou podmínky podobné jako ve střední Evropě.
Delegáti listopadové konference COP29 v ázerbájdžánském Baku se nakonec dohodli, že bohaté země mají ty chudší podpořit částkou nejméně 300 miliard dolarů ročně, a to až do roku 2035.
Podle mluvčího skupiny ČEZ Ladislava Kříže se dceřiná společnost cítí podvedena, protože měla příslib, že půjde o nepolitickou akci. Obsah konference šel podle Kříže proti zájmům ČEZ.
Dosud musela být na opatření, která budou snižovat či kompenzovat důsledky změny klimatu, použita polovina výnosů. V případě zbylých peněz šlo jen o doporučení. Předloha zamíří k posouzení do Senátu.
Česko chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) odsunout zavedení druhého typu emisních povolenek. A to přesto, že se na jejich parametrech aktivně podílelo při předsednictví v Radě EU před dvěma lety.
Ázerbájdžán je v souvislosti s pořádáním COP29 kritizován nejen pro značnou závislost na vývozu fosilních paliv. Kritiku vyvolává také situace v lidskoprávní oblasti.
„Je zde riziko, že bude potřeba ještě více tlačit na snižování našich emisí, abychom zabránili vážnějším nenávratným změnám v klimatickém systému,“ klimatolog Czechglobu Akademie věd Alexander Ač.
Český premiér Petr Fiala (ODS) zároveň nabídl sdílet českou pozitivní zkušenost s jadernou energetikou, kterou označil za bezpečný zdroj velmi čisté energie.
Ropná společnost Shell nemusí drasticky snižovat emise oxidu uhličitého, rozhodl odvolací soud v Haagu. Shell je s verdiktem soudu spokojen, aktivisté ale chtějí dál bojovat proti znečišťovatelům.
„Planeta a její klima se nedívá na to, kdo kde byl zvolený,“ říká ohledně nástupu budoucího amerického prezidenta Donalda Trumpa europoslanec Luděk Niedermayer z TOP 09.
Ázerbájdžánská ekonomika silně závisí na fosilních palivech. Data Mezinárodní agentury pro energii ukazují, že ropa a plyn tvoří přes 90 procent hodnoty exportu a téměř 50 procent HDP státu.
I mezi apolitickými předními světovými vědci se ozývají hlasy, které upozorňují, že pokud v Bílém domě usedne republikán Donald Trump, světové klima se z toho nemusí vzpamatovat.
Takzvané kotlíkové dotace přispěly v letech 2014 až 2022 ke snižování znečištění ovzduší. Naproti tomu dotace určené na snižování emisí z průmyslu pomohly jen minimálně.
Takzvaní Angažovaní bez Zelené dohody vnímají klimatickou změnu jako nejzávažnější problém. U Green Dealu většinou váhají a nemají na něj vyhraněný názor.
Do skupiny Popírajících, kteři jsou proti ochraně klimatu, patří asi šest procent občanů. Ukazuje to výzkum postojů Čechů ke změně klimatu, který zveřejňujeme ve spolupráci s Institutem 2050.
Ženy tvoří většinu takzvaných „Angažovaných pro Zelenou dohodu“. Těch je v české populaci osm procent. Jsou si vědomí, že klimatickou změnu způsobují aktivity člověka.
Do skupiny Odmítajících spadá 18 procent populace, ukazuje velký výzkum Institutu 2050, ze kterého vychází seriál České klima 2024. Podle této skupiny není příčinou změny klimatu lidská činnost.