„Myslím, že musíme hlavně ctít zásadu, že jde v první řadě o lidi. V minulosti jsme se často soustředili na tu hlavní, zelenou část příběhu. Já jsem to dělal taky,“ říká exprezident Kostariky.
Úplně nejvíce úhynů registrovali včelaři z okresu Česká Lípa, vyplývá z průzkumu, kterého se v Česku zúčastnilo 9000 včelařů. Data podle vědců odrážejí měnící se přírodní podmínky.
Na analýzu klimatu dohlížel Program pro výzkum globálních změn, který Trumpova vláda na začátku dubna rozpustila. Program koordinoval příspěvky od 14 federálních agentur a stovek externích výzkumníků.
Průmyslové úniky metanu jsou drahé a navíc výrazně přispívají k oteplování, které zažíváme. Přesto k nim ve velkém dochází, a to ve světě i v Česku, kde to od loňska zakazuje evropské nařízení.
„Čeká se, že do roku 2050 porostou teploty dál. Teď řešíme, co ovlivníme poté,“ vysvětluje ve vysílání Radiožurnálu Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd.
Hlavně díky novým solárním elektrárnám byla výroba elektřiny z vody, větru a slunce loni v Evropě rekordní. A to přesto, že na západě zažili jeden z nejoblačnějších a nejdeštivějších roků za 80 let.
Globe představil web Klimatická změna, který má upozorňovat na dopady globálního oteplování. „Snažili jsme se ukazovat i to, že změna klimatu má velkou nejistotu, “ popisuje bioklimatolog Trnka.
Němečtí Zelení získají 100 miliard eur na boj s klimatickou změnou. Jejich cílem je uhlíková neutralita do roku 2045. Merz přichází s většími investicemi a uvolňuje dluhovou brzdu
EU v zelené politice prostě upřednostnila ideologii před pragmatismem při ochraně klimatu, což ale neudělaly jiné velmoci USA a Čína, namítá v textu pro německé publikum Křetínský.
Do konce roku 2040 chce pak Japonsko snížit své emise ve srovnání s rokem 2013 o 73 procent. Podle předchozích dokumentů Japonsko vypouštělo v roce 2013 zhruba 1,4 miliardy tun oxidu uhličitého.
Světový den rádia se slaví od roku 2012, kdy ho vyhlásilo UNESCO. Vznikl na popud Španělské rozhlasové akademie a má připomínat význam rádia a zvuku pro informování veřejnosti.
„Dovoz LNG z USA je na stole. Jeho posilováním by si ale EU znovu vytvářela závislost na jednom zdroji, což může být riziko,“ říká klimatický expert Štěpán Vizi.
Za poslední tři roky prý sice emise oxidu uhličitého klesly o 11 procent, ale tempo nestačí. Největší pokrok je vidět v energetice, ale zaostává v dopravě, mimo jiné kvůli nízkému zájmu o elektroauta.
Meteorologové upozornili, že šlo zároveň o 18. měsíc z posledních 19, kdy byla globální průměrná teplota o více než 1,5 stupně nad průměrem z předindustriálního období.
Dovedl by Jára Cimrman vyřešit změnu klimatu? Soubor ochotníků, kteří na toto téma hrají divadlo pro děti nebo pro vězně, věří, že cimrmanovská poetika minimálně pomůže problém pochopit a vstřebat.
„Do roku 2035 by Švýcarsko mělo snížit své emise skleníkových plynů o nejméně 65 procent ve srovnání s úrovněmi roku 1990 a v průměru o 59 procent mezi lety 2031 a 2035,“ slíbila vláda.
„Průměrná teplota poprvé v dějinách České republiky přesáhla 10 stupňů,“ konstatoval pro Radiožurnál klimatolog z Ústavu výzkumu globální změny CzechGlobe Miroslav Trnka.
Loni povolenky státu vynesly asi 40 miliard korun, do roku 2030 by příjmy mohly dosáhnout až 250 miliard. Vláda už oznámila, že stát bude získané peníze využívat hlavně v moderní energetice.
Meteorolog Michal Žák mluví o letošním nejteplejším roce v historii měření v pražském Klementinu (1775). Realisticky odhaduje možný vývoj globálního oteplování a naše možnosti adaptace.
„Náklady zelené transformace jsou sice vysoké, ale mnohem menší než náklady nicnedělání,“ řekl v rozhovoru pro Český rozhlas Plus šéf organizace Fakta o klimatu Ondráš Přibyla.
Extrémní počasí v hlavních oblastech, kde se pěstují chilli papričky, letos narušilo jejich odbyt, zvýšilo ceny a co je nejhorší - papričky ztrácejí pálivost a jsou jemnější.
V době zhoršující se klimatické krize, která podle Světového ekonomického fóra působí ve světě škody ve výši skoro 400 milionů korun za hodinu, si Američané zvolili prezidenta, který problém popírá.
Z analýzy trusu ledních medvědů vyplývá, že v současné době častěji konzumují mořské řasy. Kvůli změně klimatu totiž nemohou trávit tolik času lovem tuleňů, kteří jsou jejich přirozenou potravou.