Nigerijští pastevci ze severu země čelí v posledních letech problémům způsobeným klimatickými změnami. Aby dobytek zachránili, stěhují se na jiná místa včetně hlavního města, kde komplikují dopravu.
Austrálie prožívá extrémně teplé počasí navzdory tomu, že na jižní polokouli momentálně panuje zimní období. V oblasti Kimberley na západě země v pondělí naměřili 41,6 stupně Celsia, jde o rekord.
Teploty se podle posledních měření od poloviny července vyšplhaly až o 10 stupňů Celsia nad normál. Nezvyklé teplo by mohlo pokračovat i v první polovině srpna.
Průměrná povrchová teplota vzduchu dosáhla 16,91 stupně Celsia, což je o 0,68 stupně nad průměrem pro červenec z let 1991 až 2020 a jen o 0,4 stupně méně než loni v červenci.
Vláda uprostřed července rozhodovalo o klíčových energetických a klimatických strategiích. Opozice a někteří ekonomové upozorňovali, že vláda tím výrazně zvedne ceny energií a pohonných hmot.
Docentka Madeleine Orrová se zabývá dopadem měnícího se klimatu na sport včetně olympismu. V rozhovoru mluví o tom, jak se sportovci mohou vyhnout kolapsu z horka a jaká budoucnost olympiádu čeká.
Jedním ze zlomových bodů změny klimatu je tání permafrostu. Hrozí například to, že se při oteplení Sibiře mohou objevit nové bakterie a nemoci, které lidská civilizace ještě nezažila.
Na sociálních sítích opakovaně zveřejňuje nepodložená tvrzení, že změna klimatu způsobená člověkem je nejen „podvod“ nebo „mystifikace“ ale také trik západních zemí, jak „udržet Afriku chudou“.
Ve Valašských Kloboukách a okolí sčítají škody po lokální povodni, už druhé za krátkou dobu. Naposledy se přívalový déšť městem prohnal v pondělí, voda s bahnem zaplavila sklepy a silnice.
Hlavní místa vylodění spojenců se mění a hrozí, že moře v příštích letech bojiště úplně pohltí. Už v roce 2017 museli lokalitu upravit, aby se tam lidé ještě dostali a takových míst je mnoho.
Šéfové leteckých společností, které vypravují hlavně vnitrostátní lety, varují, že jejich firmy jsou kvůli přísným klimatickým pravidlům EU v nevýhodě a vyzvali k zavedení plošných standardů.
Slova Green Deal vzbuzují velké vášně. Před eurovolbami někteří politici mluví o „zeleném ideologickém šílenství“, „tragédii“, další ale také o potřebě Green Dealu a jeho opravě.
Na protestech zemědělců je nejvíce zarážející, nakolik „antiklimatické“ zaměření mají. Aby se některá odvětví v zemědělství udržela, je totiž nutné žádat pravý opak: co nejvíce klimatické politiky.
Koncem minulého týdne připravily záplavy o život stovky lidí, od pátku ve střední části země znovu silně prší. Podle OSN patří Afghánistán nejhůře postiženým zemím důsledky klimatických změn.
„Kolik příjemných a pozitivních pocitů vyvolá to, že jsme v tom spolu, že o tom mluvíme,“ říká o enviromentálním distresu v podcastu Balanc terapeutka, mediátorka a lektorka Zdeňka Voštová.
Výborný žádá po Evropské unii 2,5 miliardy korun na pomoc českým ovocnářům. Peníze mají jít z krizového fondu, Česko usiluje o třetinu celkového rozpočtu. „Nedomnívám se, že ji dostaneme,“ uznává.
Vědci ve studii modelovali geografické rozšíření 209 druhů jedovatých hadů, o nichž je známo, že mohou ohrozit člověka na životě. Nejvíce se zřejmě přesune do Nepálu, Nigeru, Namibie, Číny a Barmy.
„Možná se budeme líbat pod rozkvetlými lípami, kdo ví. Ale jsou místa a odrůdy, které mohou kvést ještě výrazně později, takže bych líbání pod rozkvetlou třešní nevzdával,“ věří bioklimatolog Trnka.
„Řada lidí obtížně snáší teploty, které šplhají nad třicítku a v noci neklesnou pod 20 stupňů. Tropické noci jsou zatěžující, a pokud jich je více za sebou, může to způsobit i předčasná úmrtí,“ říká.
„Spolupráce Norska a EU v oblastech energetiky, klimatu a průmyslu, je nesmírně důležitá,“ řekla náměstkyně norského ministra zahraničí Maria Varteressianová.
Už teď farmáři přicházejí o zhruba dvacet procent původní zemědělské výroby. Vlivem změn mají stále menší úrodu, naopak náklady na zavlažování, hnojiva a další dál rostou.