Poteče Dunaj do Dyje? Jihomoravský kraj zjišťuje jak zmírnit dopady sucha, zamýšlí postavit kanál

Učivo ze základní školy: Řeka Dyje se vlévá do Moravy a ta potom do Dunaje. Mohlo by to ale někdy být naopak? Jihomoravský kraj chce nechat prověřit, zda by voda z Dunaje v Rakousku nemohla téct do Dyje na Moravě. Je to jedno z možných opatření jak zmírnit dopady sucha, které by čeští a rakouští vědci rádi prozkoumali.

Brno Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Budova správy Národního parku Podyjí, řeka Dyje

Budova správy Národního parku Podyjí, řeka Dyje | Foto: Patrik Uhlíř | Zdroj: ČTK

Společně se samosprávami teď žádají o evropský grant z programu přeshraniční spolupráce, aby vyzkoumali nejlepší metody, které na pomezí dvou států pomůžou udržet vodu v krajině a na polích. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Poteče někdy voda z Dunaje do řeky Dyje? Jihomoravský kraj chce nechat prověřit, zda by mezi dvěma oddělenými toky mohl vést rakousko-moravský zavlažovací kanál

„Nejedná se o žádný kanál Dunaj–Odra–Labe, nejedná se o gigantickou stavbu,“ předesílá hned na úvod bioklimatolog z Mendelovy univerzity a Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd Miroslav Trnka.

Cílem jeho a kolegů z dalších českých a rakouských institucí je vypočítat, jestli by vůbec mělo smysl dvě řeky propojit několik desítek kilometrů dlouhým zavlažovacím kanálem.

„Jde o to prozkoumat každou možnou variantu a mít řešení, které by v případě potřeby umožnilo posílit tok v řece Dyji. Vlastně si tu vodu jakoby vypůjčit na nadlepšení jejího průtoku. Viděli jsme ke konci suché epizody mezi lety 2014 a 2019 škody na zemědělské krajině jak v Česku, tak v Rakousku,“ popisuje expert a pokračuje:

2:03

Kvůli suchu uhynuly na okraji Moravského krasu stovky raků. Ochránci řeší, jak do potoka dostat vodu

Číst článek

„A viděli jsme, že zejména v povodí Dyje na nádrži Vranov se začaly objevovat obavy o to, jestli zásoby vodních zdrojů, které tam máme k dispozici, budu stačit pro všechny naše potřebné účely,“ vysvětluje Trnka.

Vědci společně s Jihomoravským kraje proto žádají o evropský grant ve výši asi 600 tisíc eur (14,5 milionu korun) z programu přeshraniční spolupráce. Pokud ho dostanou, budou krajinu mezi dvěma řekami zkoumat tři roky. Nemají v plánu určit přesnou trasu kanálu, spíš pomocí modelu spočítat, jestli by něco takového v daném terénu vůbec mělo smysl.

„Ta myšlenka není úplně nová, protože se o ní debatovalo už velmi pravděpodobně v 19. století. Tehdy na to ale nebyly jednak ekonomické možnosti a naši předkové taky nečelili tak dlouhým epizodám sucha,“ zdůvodňuje bioklimatolog.

80kilometrový kanál

Předběžně se mluví o tom, že by kanál mohl měřit třeba 80 kilometrů, Rakušanům by pomohl se zavlažováním podél trasy. Není ale zatím zřejmé, kde by začínal a kde končil. I když na české straně přichází v úvahy části řeky Dyje buď před vranovskou, anebo novomlýnskou nádrží.

2:40

Jachty na Lipně mají problémy. Hladina je nízko kvůli suchu, slabým přítokům a upouštění přehrady

Číst článek

„V tuto chvíli pouze zvažujeme, jestli by takové propojení mělo smysl a přineslo vodu do Dolního Rakouska a k nám. Takže se ani nedá říct, jestli by to byla trubka v zemi nebo nějaký kanál. Já si představuji obdobu Baťova kanálu anebo sítě kanálů, které už v Rakousku fungují,“ popisuje náměstek jihomoravského hejtmana Jan Zámečník (KDU-ČSL), který si projekt vzal na starost.

Říká taky, že ho jeho starší kolegové a odborníci upozornili, že takové myšlenky existovaly i v 70. letech, kdy k tomu možná vznikla i dohoda mezi Československem a Rakouskem. Ovšem ani po několika měsících pátrání na takový dokument zatím nenarazil.

Zámečník stejně jako Trnka upozorňuje, že nemá jít o megalomanskou stavbu určenou pro dopravní účely. A že než takovou diskuzi otevřou, chtějí znát základní fakta. Ta si slibují od výzkumu, na který teď žádají peníze. Rozsah zkoumání ale bude mnohem větší než jen výpočet vodního spojení Dunaje a Dyje.

„Bude to komplexní analýza toho, jak hospodařit s vodou v krajině na česko-rakouském pomezí. Volíme pro to nový přístup, který není úplně inovativní, ale na této hranici jsme to ještě neměli šanci použít. Chceme kombinovat satelitní a letecká data a současně matematické modelování ve spolupráci se zemědělci a vodohospodáři,“ objasňuje Trnka.

Kde se dobře hospodaří

Cílem je s pomocí jihomoravské a dolnorakouské agrární komory vytipovat farmáře, kteří podle jejich soudu hospodaří s vodou dobře, anebo se jim to naopak nedaří a srovnat různé přístupy. Výhoda zvolené vědecké metody je i ta, že díky satelitním snímkům prozkoumá i období třeba před dvaceti lety.

Bioklimatolog Trnka: Požáry řeckého rozměru u nás neočekávám. České Švýcarsko se ale opakovat může

Číst článek

„Všechno by se to potom mělo potkat v hydrologickém modelu, který celé to území a povodí řeky Dyje a z části povodí řeky Horn na rakouské straně vlastně zanalyzuje,“ zpřesňuje vědec.

Vzejde z toho série rad pro zemědělce i vodohospodáře a samosprávy: toto funguje univerzálně, toto jen lokálně anebo v místech s podobnými terénními a meteorologickými podmínkami.

Spolupracovat na tom bude i instituce Marchfeldkanal, což je podle Trnkova popisu instituce podobná Povodí Moravy, které na projektu také participuje. Její činnost spočívá v tom, že u Dunaje provozuje síť zavlažovacích kanálů, které mají i za úkol zásobovat vodou Neziderské jezero.

„Další krok, který je navázán na spolupráci s Výzkumným ústavem vodohospodářským a vídeňskou univerzitou Bodenkultur, tak je i říct: dobře, pokud bychom toto aplikovali v krajině a nějak ji změnili, jak se to projeví v celém povodí? A je jasné, že pokud se něco změní na jedné farmě, to je kapka v moři. Ale když jsou těch kapek tisíce, může to hrát roli,“ popisuje Trnka.

2:56

V Česku není oblast, která by teď netrpěla suchem. Zasáhlo 98 procent země a nejspíš se to nezlepší

Číst článek

Jednou z kapek je i případný kanál z Dunaje do Dyje. A jde o infrastrukturu srovnatelnou třeba s výstavbou vodních nádrží, tedy s procesem na desítky let:

„My dnes těžíme z infrastruktury, která byla vybudována od 30. do 80. let minulého století. A to je to, co teď používáme. Nám jde o to jasně kvantifikovat, co dalšího můžeme udělat a jaký to bude mít přínos a jaká jsou další opatření v případě, že ta navržená opatření v krajině nebudou stačit,“ upozorňuje vědec.

„Co dál? To je naprosto legitimní otázka a my prostě musíme prozkoumat všechny možnosti. A to je věc třeba roku 2050 nebo 2060, a je to pak hlavně věc politická a taky celospolečenská, zda jsme na nějaké větší zásahy připravení. Teď musíme říct, jestli to má smysl a ať pak ty debaty naberou konkrétní směr,“ uzavírá Trnka.

Zda na projekt vědci a samosprávy dostanou žádaný grant, by mělo být jasné na konci tohoto roku.

Tomáš Kremr Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme