Erupce na Islandu mají trvat několik století. Způsobilo je magma nahromaděné pod povrchem, říká studie
Na islandském poloostrově Reykjanes se v roce 2021 rozběhl řetězec sopečných aktivit. Proběhlo zde sedm sopečných výbuchů. Počáteční erupce podle nových zjištění vznikla tak, že se magma nahromadilo pod povrchem ostrova, nabralo energii a následným výbuchem odstartovalo sérii dalších sopečných erupcí, které mohou v pravidelných intervalech vybuchovat až několik století, jak vyplývá ze studie akademického deníku The Conversation.
Island je skvělé místo na pozorování sopečných erupcí. Jen od roku 2021 jich na poloostrově Reykjanes nedaleko Reykjavíku proběhlo sedm. Islandské erupce si získaly pozornost mnoha vědců, kteří díky nim zjišťují, jak fungují sopky a Země.
Jedno z nových zjištění, získaných ze vzorků vyvřelé lávy, naznačuje, že se magma nahromadilo pod povrchem ostrova, kde nabralo energii k sopečné erupci – počáteční výbuch následně usnadnil další erupce, píše portál The Conversation.
Island, země ohně
Island je součástí obrovského řetězce sopek ponořených ve středu Atlantského oceánu, samotný Island je ale nad hladinou. Řetězec – jinak známý jako Atlantský hřeb – hraje důležitou roli v tektonické činnosti.
Silný déšť, nebo jen nahromaděné magma? Odborníci se přou o vlivu extrémního počasí na výbuchy sopek
Číst článek
Desková tektonika popisuje, jak se desky, které tvoří zemskou kůru, posouvají kolem sebe, do sebe a přes sebe. Na některých místech se desky srážejí a vytvářejí pohoří. Na jiných místech se jedna deska podsouvá pod druhou a vytváří sopky a zemětřesení, jako například v Japonsku.
Na Středoatlantském hřbetu se desky od sebe oddělují a umožňují proudění roztaveného magmatu. Toto magma tuhne ve vulkanickou kůru a vytváří nové části tektonických desek.
Geologové také zjistili, že z hlubin Země stoupá vztlakový, horký proud horninového materiálu, který protíná Středoatlantický hřbet pod Islandem. Tento proud spolu s několika dalšími podobnými proudy ve středním a jižním Atlantiku mohl před více než 200 miliony let vyvolat vznik pánve Atlantského oceánu.
Erupce nejsou náhodné
Vědcům se podařilo prokázat, že předchozí erupce na poloostrově Reykjanes nejsou náhodné. Místo toho se vyskytují v obdobích trvajících celá staletí a podél stejných sopečných zón.
Tyto zákonitosti naznačují, že k těmto sopečným obdobím dochází, když rozsáhlé tektonické síly rozrývají poloostrov Reykjanes. Zdá se, že zatímco desky se od sebe oddělují rovnoměrně, vulkanismus podél segmentu Reykjaneského hřbetu v čase pulzuje.
Sopečná turistika láká tisíce lidí. Nedbalost může ale mít fatální následky
Číst článek
Vrstva čedičové horniny, na které žijí lidé na Islandu, sahá do hloubky asi 15 kilometrů. Je součástí zemské kůry. Chemická metoda odhalila, že první magma, které tyto erupce napájelo, vystupovalo z pláště, ale uvízlo pod povrchem v magmatické komoře na dobu až jednoho roku. Horniny ve stěnách komory se roztavily v magmatu.
Výzkum také naznačuje, že magma získávalo v magmatické komoře vodu, oxid uhličitý a další plyny. To vytvořilo dostatečný tlak, aby magma prorazilo na povrch a došlo k výbuchu.
Historie vědcům napovídá, že tyto erupce budou pravděpodobně trvat dlouho. Sopky budou vybuchovat pravidelně každých několik let, vždy na několik dní až měsíců, a to až stovky let.