Autoři studie zveřejněné v časopise Proceedings of National Academy of Sciences vycházeli z dat, které získala americká NASA, i z údajů z GPS stanic po celém Grónsku. V letech 2002 až 2016 podle nich největší ostrov světa přišel každý rok průměrně o 280 miliard tun ledu.

To je dost, aby každý rok hladina oceánů stoupla o sedm desetin milimetru. Tempo tání ale nebylo po celou dobu stejné. Například v roce 2013 ubylo čtyřikrát víc ledu, než v roce 2003.

Příčinou jevu jsou podle autorů klimatické změny způsobené člověkem, ale i takzvaná severoatlantická oscilace - pravidelný jev, který do Grónska přináší teplejší vzduch.

Hladiny oceánu

Vůbec největší úbytek ledu vědci zaznamenali na jihozápadě Grónska, kde obecně ve srovnání se zbytkem ostrova není moc pobřežních ledovců. Podle studie ale mohl i tento region výrazně přispívat k růstu hladin světového oceánu.

Hlavní autor článku, profesor Michael Bevis z Ohijské státní univerzity, upozorňuje, že se mnoho ledu z této oblasti do moře zjevně dostalo z povrchových ledovců přes řeky.

Bevis britskému deníku The Guardian řekl, že už je příliš pozdě na to, aby globální oteplování nemělo žádné dopady.

Další ohrožení

Zpráva o rychlejším tání ledovců nedávno přišla i z Antarktidy. Tam se tempo tání za posledních 40 let zvýšilo šestkrát. Taje přitom i led na východě Antarktidy, o kterém si vědci donedávna mysleli, že globálním změnám klimatu odolává. I tak je ale celkový průměrný roční úbytek ledu v Antarktidě pořád menší než v Grónsku.

Za zkoumanou dobu kvůli tání v Antarktidě stoupla hladina světového oceánu o 13 milimetrů. Na kontinentu je ale dost ledu, aby moře stouplo o 57 metrů. K tomu by nicméně podle odborníků byly potřeba ještě mnohem vyšší teploty a tisíce let.

Ondřej Klapal Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít