Jelení říje zmátla část návštěvníků Krkonoš. Volají na správu parku, že slyšeli medvědy
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) a infocentra v horských střediscích v posledních dnech zaznamenaly nárůst oznámení návštěvníků Krkonoš, že slyší na horách medvědy. O nic takového ale nejde, jsou to jeleni, řekl ve čtvrtek novinářům mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný. Jelení říje v Krkonoších trvá zhruba 14 dní.
„Podobných oznámení máme v těchto dnech opakovaně. Často lidé oznamují, že slyší řvát medvědy, přičemž musejí být alespoň tři. Rádi bychom znepokojené návštěvníky uklidnili, nejsou to medvědi. V současné době probíhá jelení říje. Zaslechnout tedy troubení jelena není vůbec nic zvláštního,“ uvedl Drahný.
Proháněli se po nejcennějších místech Krkonoš na motorkách, park jim rozdal nejvyšší možné pokuty
Číst článek
Podle něj je pochopitelné, že neznalý člověk se charakteristickým zvukem jelení říje nechá snadno zmást. „Podobné případy ostatně jsou dokumentovány skoro každý rok. V minulosti někteří návštěvníci hor dokonce lezli ve strachu před medvědy na stromy, o tom ale letos zatím zprávy nemáme,“ řekl Drahný.
Poslední medvěd byl na české straně Krkonoš zastřelen v roce 1802. S největší pravděpodobností se do Krkonoš v budoucnu nevrátí, protože na území s tak hustou sítí turistických cest a s tak vysokou návštěvností by nenašel potřebný klid. „Navíc je třeba připomenout, že medvěd se hlasově neprojevuje řvaním, ba naopak jedná se o šelmu v zásadě neslyšnou, neviditelnou a k setkání s člověkem dochází více méně náhodně,“ uvedli zástupci Správy KRNAP.
Námluvy a demonstrace síly
Jelení říje není ničím jiným než námluvami a demonstrací síly. Zvíře dává najevo ostatním jelením sokům, kdo je v oblasti pánem, a mohou se objevit i souboje samců. Jejich cílem je najít vhodnou laň a předat své geny.
25:45
Když neudržíme kvalitní cesty, lidé půjdou jinudy a ohrozí přírodu, tvrdí Böhnisch ze správy Krkonoš
Číst článek
Jelení populace na české straně Krkonoš je podle Správy KRNAP dlouhodobě stabilní a čítá asi 600 kusů jelení zvěře. Jeleni nemají v Krkonoších žádného přirozeného predátora, proto správci parku musí jejich počty regulovat, aby nevznikaly škody na lesních porostech. „Každým rokem jich lovíme asi 450. To, co mi uvolníme odstřelem, je syceno jeleny z Polska, kde jsou přemnožení. O doplnění populace se samozřejmě postará i přirozený přírůstek jelení zvěře,“ vysvětlil Drahný.
Na zimu se jelení zvěř stahuje za potravou z vyšších poloh do údolí, kde zimuje v obůrkách budovaných správci parku. V 16 přezimovacích obůrkách zimuje až 90 procent jelení zvěře. „Je to dalším opatřením, které má ochránit krkonošské lesy,“ řekl Drahný.
Jelen je pro Krkonoše symbolickým zvířetem. Jelena připomíná nejstarší dochované vyobrazení vládce hor Rýbrcoula, německy Rübezahla, na mapě Slezska z druhé poloviny 16. století. Je to stvoření stojící na zadních nohách s kopyty, jeleními parohy, ptačí hlavou a tělem lva.
