Nový život Hadriánova dědictví. Athény se napojí na starověký římský akvadukt při boji s vedry
V Athénách není úmorné vedro nic neobvyklého. Řecké hlavní město ale poslední měsíce čelí neobvykle prudkým teplotám, a tak nezbývá než hledat nejrůznější řešení. V poslední době město uvažuje o oživení části jedné starověké římské infrastruktury.
Poté, co Athény zažily nejteplejší červen v historii a další vlnu veder i v červenci, se potřeba ochladit město a také šetřit vodou stala ještě naléhavější. Tato část Evropy je jedním z nejrychleji se oteplujících míst na Zemi. Do řeckého hlavního města teď chtějí dostat více zelených ploch a zavlažovat je vodou ze starobylého římského akvaduktu.
Vodní kanál, který nechal vybudovat císař Hadrián kolem roku 140 n. l., vede z hory Parnitha severně od hlavního města v délce asi 23 km přímo do centra Athén. Většina akvaduktu leží pod zemí a funguje na principu vsakování podzemních vod.
V Aténách kvůli vedru opět zavřeli Akropoli. Teploty přes 40 stupňů sužují i Turecko, Itálii a Balkán
Číst článek
V obci Chalandri na předměstí Athén se v rámci pilotního projektu vrací část starověké stále ale funkční stavby zpátky do provozu.
Po dokončení prací se obyvatelé Chalandri budou moci napojit na systém užitkové vody, určené k zalévání nebo čištění pozemků, a to buď připojením se na potrubí vedoucí vedle akvaduktu, nebo pomocí obecních cisteren s vodou.
Projekt si tak klade za cíl změnit návyky lidí tím, že je naučí používat k některým účelům užitkovou vodu namísto pitné.
Athény jsou jedním z nejteplejších a nejhustěji zastavěných měst v Evropě. V létě to vede k výraznému efektu tepelného ostrova. Od projektu se mimo jiné očekává, že voda zavlaží zelený koridor podél trasy akvaduktu, což povede k ochlazení okolí.
Autoři projektu už mají plány na rozšíření zavlažování do dalších athénských čtvrtí, kterými Hadriánův akvadukt prochází. Zahájili také spolupráci s dalšími městy v Evropě, která se chystají podobným způsobem propojit kulturní dědictví s využitím vodního díla.