Experti udělají pitvu vlka k určení přesné příčiny smrti a odebrané vzorky podrobí genetické analýze. „Aby se zjistilo, zda se skutečně jedná o vlka a z jaké populace zvíře pochází,“ uvedl Aleš Vorel z Fakulty životního prostředí ČZU, který se věnuje výzkumu vlků. Na analýze se budou podílet i další výzkumná pracoviště.

Jenom v loňském roce byli sraženi tři vlci, v únoru v Českém Švýcarsku, v březnu na Českolipsku a v prosinci u Kaplice na jihu Čech. V roce 2018 po střetu s autem uhynul vlk na dálnici D10 poblíž Mladé Boleslavi, rok před tím další na dálnici D1 u Havlíčkova Brodu.

„Doprava je jedním z podstatných faktorů, které limitují pohyb velkých savců naší krajinou,“ uvedl ředitel AOPK František Pelc. Vlci migrují na velké vzdálenosti a dokážou uběhnout až několik desítek kilometrů za noc, ať už při pohybu po svém teritoriu nebo při hledání nového. „Kulturní krajina hustě osídlená lidmi a protkaná silnicemi pro ně však vytváří mnoho bariér,“ dodala Šulová.

Podle monitoringu Hnutí Duha a dalších organizací byl v České republice prokázán výskyt vlků minimálně v 16 teritoriích. Zpravidla se pohybují v pohraničních horách, jediná vnitrozemská smečka už šestým rokem obývá Ralskou pahorkatinu v blízkosti Doks na Českolipsku. Rozmnožila se poprvé v roce 2014.