Založil sad, aby děti nemusely chodit do školy opilé. Jabloně Josefa Koněrzy plodí i po více než 150 letech

Právě v těchto dnech kvetou na okraji Slavkovic na rozlehlém pozemku desítky ovocných stromů. Některé z nich rostou a plodí už od doby, kdy tento sad založil místní učitel Josef Koněrza. „Děti snídaly chléb s kořalkou a pak chodily do školy opilé, mírnila totiž pocit hladu. Tatínek proto dětem rozdával jablíčka ze sadu,“ vypráví Marie Navrátilová, pravnučka Josefa Koněrzy.

Nové Město na Moravě Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Josef Koněrza pocházel z Dalečína, kde se narodil v roce 1858. V Brně vystudoval německou reálku a pak učitelský ústav. Ve dvaceti letech se dostal jako učitel do školy ve Slavkovicích. 

Přehrát

00:00 / 00:00

Koněrzův sad ve Slavkovicích navštívila Dáša Kubíková

Kromě učení se Josef Koněrza angažoval ve spolcích ovocnářských a sadařských, spoluzaložil sbor hasičů. Také psal, přispíval do mnoha časopisů, redigoval a překládal: „Hlavně to bylo ze slovanských jazyků, nejvíce z polštiny, bulharštiny, slovinštiny i ruštiny. Byl první, kdo přeložil Tarase Bulbu, překládala Turgeněva i Tolstého,“ některé tyto knihy ukazuje Marie Navrátilová, pravnučka učitele, spisovatele a překladatele Josefa Koněrzy.

Chléb s kořalkou

Zmiňuje také útlou knížku, která vychází z neradostné historie obce. Z událostí, které také přispěly ke vzniku rozlehlého sadu na okraji Slavkovic. „Bylo mu 27 let, když napsal ‚Pryč s kořalkou!‘ a založili spolek proti pití kořalky. Tady totiž bylo moc gruntů zadlužených a propitých. I tento, který stál na kraji vesnice, propadl a byl prodán. Můj praděd ho koupil, asi hektar a půl, a založil tady ten sad. To se píše v kronikách, jak to doopravdy bylo, že děti chodily do školy opilé, protože snídaly chleba s kořalkou, ona totiž snižovala pocit hladu. A tatínek těm dětem ve škole hodně rozdával ty jablíčka ze sadu,“ vypráví Marie Navrátilová.

Podzvičinská jablka či Holovouské malinové. Správa krkonošského parku vrací do přírody ovocné stromy

Číst článek

Jedním z nejstarších stromů je jabloň druhu Arcikníže Antonín, možná poslední žijící strom této odrůdy, myslí si pravnučka zakladatele sadu. „To byla zemská výstava ve Vídni kolem roku 1895 a tam to jablíčko dostalo nějakou cenu, tak on si napsal o roub. Psal si o rouby různě daleko, třeba do Ranshofenu u rakouského Innsbrucku.“

Z dob Josefa Koněrzy stromy stále plodí jablíčka panenská, malináče, grafštýnské žluté, moravské jaderničky nebo zimní sladká přivezená z jeho rodiště Dalečína. A v Koněrzově sadu rostou i staré odrůdy třešní, švestek i hrušek.

Dáša Kubíková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme