Podzvičinská jablka či Holovouské malinové. Správa krkonošského parku vrací do přírody ovocné stromy
Správa Krkonošského národního parku (KRNAP) letos vysadí podél naučné stezky v Černém Dole na Trutnovsku desítky ovocných stromů tradičních krkonošských odrůd. Jde o pokračování snah Správy KRNAP tyto stromy vracet do krkonošské přírody. Cílem projektu Návrat starých ovocných odrůd do Krkonoš je zvrátit trend, kdy jich v Krkonoších ubývalo. V úterý o tom informoval mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.
„V loňském a letošním roce v Krkonoších přibude celkem 100 nových ovocných stromů. Padesátku původních ovocných odrůd jsme vysadili v roce 2023 nad Vrchlabím a v tyto dny sázíme další padesátku podél Naučné stezky svaté Barbory v Černém Dole. Dnes (v úterý) jsme jich vysadili 20, zbývající dosadíme v dalších dnech,“ řekl Drahný.
‚Až do prvního sněhu.‘ Krkonošský národní park chce nechat zábrany na Sněžce tak dlouho, jak to půjde
Číst článek
Projekt nezahrnuje jen samotnou výsadbu ovocných stromků. Součástí je také následná péče o mladé stromky po dobu dalších tří let. „Vysazujeme slivoně, hrušně, třešně a jabloně. Veřejnost se může těšit třeba na oblíbená Podzvičinská jablka či Holovouské malinové,“ řekl ředitel Správy KRNAP Robin Böhnisch.
Projekt finančně podpořil Nadační fond Škoda Auto, automobilka má závod také v podkrkonošském Vrchlabí. Staré odrůdy ovocných stromů v Krkonoších jsou historicky pěstované druhy, které se vyznačují vysokou odolností vůči místním drsným klimatickým podmínkám.
„Tyto odrůdy, často jabloně, hrušně nebo švestky, se adaptovaly na chladné klima hor a byly součástí tradičních krkonošských zahrad a sadů. Mají specifickou chuť, jsou často odolnější vůči chorobám a vyžadují méně intenzivní péči než moderní komerční odrůdy,“ uvedl Drahný.
Na severu Čech končí rekordně krátká sklizeň jablek. Většinu sadů totiž spálily dubnové mrazy
Číst článek
Upozornil, že jejich zachování je důležité z hlediska biodiverzity a tradičního zemědělství. „Nově vysazené stromky se stanou také záložní populací genofondu starých ovocných odrůd, které využívali naši předci už za první republiky,“ dodal Drahný.
Například krajových odrůd jabloní vyskytující se v Krkonoších je relativně málo. Jejich názvy často odkazují na barvu plodu, například Jahodové, Šípkové, Kominíčky či Sýreček.
Největší rozmach ovocnářství v Krkonoších podle Správy KRNAP nastal v 16. století a před třicetiletou válkou. Téměř u každé chalupy byl malý sad nebo jen jedna třešeň či jabloň. Základ genofondu z dnešního hlediska zajišťovaly štěpnice, tedy ovocné školky v klášterních zahradách. Historickou kontinuitu má i sad v klášterní zahradě ve Vrchlabí, o který se stará Správa KRNAP.
