Brazílie zažívá nejhorší sucho za několik desetiletí. Zrychlilo kácení deštných pralesů i zdražování kávy
Brazílie má největší množství sladké vody na světě. I přesto velká část území teď čelí nejhoršímu suchu za několik desítek let. Aktuální situaci shrnuje prestižní vědecký časopis Nature. V Brazílii aktuálně chybí více vody, než kolik naprší na naše území za čtyři roky.
U mnoha velkých nádrží je vody jen u dna. Poloprázdné zásobárny vody zdražují pěstované komodity, jako je třeba káva. A to se promítne i do cen na světových burzách, protože právě z Brazílie pochází asi třetina veškeré produkce na světě.
Dražší může být krmná sója, hovězí maso, a samotní Brazilci si razantně připlatí i za elektřinu. Tu totiž země vyrábí hlavně z vodních elektráren, které jsou teď „na suchu“.
Mizí prales, mizí voda
To vše proto, že se voda v důsledku klimatických změn rychleji vypařuje a sucha jsou proto intenzivnější a častější, ostatně to známe i u nás.
V Brazílii je podle Nature nejvýznamnějším důvodem pro současné sucho mizení deštných pralesů. Ty ovlivňují hydroklima ve vzdálenější jižní a centrální oblasti země, které je částečně řízeno právě přenosem vlhkosti právě z deštného pralesa.
Kácení stromů snižuje množství srážek i v těchto oblastech a zároveň narušuje klíčový globální zásobník uhlíku. Sucho na jihu země pak vystaví deštné pralesy na severu ještě většímu tlaku, protože způsobuje masivní přesuny zemědělců z jihu země, kde už jim voda nestačí do pralesních oblastí.
‚Je to ostuda. Je to zločin.‘ Kácení amazonského pralesa v Brazílii vzrostlo nejvíce za 15 let
Číst článek
Jak pokračuje objevitel pramenů Amazonky a český hydrolog Bohumír Jánský z Univerzity Karlovy, mizení pralesa má ale i jiné zdroje: „Brazilský parlamentem prošel návrh na výstavbu více než 50 nových vodních nádrží na přítocích Amazonky. Pokud se tam začne takto ve velkém budovat elektrárny tak to bude mít další negativní efekt, protože se bude kácet deštný les a musí nějak přivést doprava, takže jde o další devastaci s dalekosáhlým efektem.“
Ekologie i ekonomika
Každoročně mizí více než 11 tisíc km2 Amazonského pralesa, což je asi půlka Moravy, a kácení navíc zrychluje. Kromě ekologických dopadů jako je nižší zachytávání emisí oxidu uhličitého a vlivu na klima a zásobování vodou pro velkou část jižní polokoule je sucho v Brazílii i problém hospodářský a ekonomický.
Jde hlavně o kávu, cukr nebo sójové boby – ve všech těchto komoditách je Brazílie největším producentem na světě.
Odlesňování v Brazílii zrychlilo. Navzdory klimatické konferenci přišel prales o největší plochu od roku 2015
Číst článek
Od července už vzrostla cena kávy o 30 procent, cena sójových bobů o 70 procent. A utrpí i produkce hovězího, které samo o sobě spotřebovává velké množství vody, opět Brazílie produkuje asi 15 procent světového hovězího masa.
Lídrem i díky tradičně velkým zásobám vody, ostatně zemědělství znamená pro Brazílii asi čtvrtinu HDP. Dostupnost vody se ale poslední roky mění a vědci proto volají po změnách v hospodaření s vodou.
„Brazilci by se měli věnovat akumulaci vody v krajině, lepší kultivace a lepší agrotechnice. Umožnit vodě se vsakovat a zvýšit objem vody v podzemí. Doslova drancují zásoby podzemních vod bez ohledu na to, že by to vůbec někdo měřil, a to ani v okolí měst jako je Sao Paulo, kde jsou dnes největší plochy pěstované kávy. I ta už se dnes musí zavlažovat,“ říká Bohumír Jánský s tím, že díky dosavadnímu vodnímu blahobytu v Brazílii ani neexistuje monitoring stavu podzemních vod.
Bohužel – ta nejvzácnější voda se ale ve velkém používá k zavlažování. Zásadně by se proto měla zvýšit účinnost zavlažování v zemědělství a snažit se vodu kvůli její strategické hodnotě co nejvíce zadržet v krajině.
Celý příspěvek Ondřeje Ševčíka najdete v audiozáznamu.
